úterý 12. dubna 2016

Jana Šimková - rozhovor

Vážení čtenáři,
je krásné mít své vlastní sny, ať už jsou o čemkoliv. Ještě krásnější je tyto sny realizovat. Jana Šimková, bývalá profesionální tanečnice, si svůj sen splnila a jak se dočtete níže, mnohdy to stálo velké úsilí - právě to totiž dokáže mnoho lidí odradit. Být úspěšný a šťastný není otázka okamžiku, je to proces. Proces, který je zároveň zkouškou. Jana svou zkouškou prošla, vlastní své vlastní pohybové studio, a tak si splnila to, co vždy chtěla. Pojďte se podívat na její cestu k úspěchu.
Jana Šimková
"Vztah k pohybu a radost z něj mi byly dány od narození. Od pěti let jsem se věnovala moderní gymnastice. Rodiče mě jako malou vzali na baletní představení Labutí jezero a já byla zcela okouzlena. A tak se ke gymnastice přidala Baletní škola I.V.Psoty v Brně. V deseti letech mě přijali na taneční konzervatoř a tím se mi splnil můj velký sen. Po náročném osmiletém studiu jsem nastoupila do angažmá v ND Brno jako baletka. Také jsem působila v angažmá v Landestheater Linz. Po patnácti letech profesionální taneční kariéry jsem našla v sobě odvahu a sílu ze dne na den ukončit tento dětský sen a odešla jsem na Úřad práce. Rychle jsem zjistila, že pokud chci pracovat, musím si práci vytvořit sama, že na mě nikdo nečeká. A tak jsem se do toho dala a vrátila se ke sportu. Tohle šílené rozhodnutí v době, kdy jsem měla malinkatou dceru a manžel byl bez práce, se mi vyplatilo a já nikdy nelitovala. Začala jsem spolupracovat s plaveckou školou, kde jsem připravovala sportovní program pro rodiče. Postupné osamostatnění na sebe nedalo dlouho čekat a začala jsem předcvičovat lekce Aqua aerobiku. Brzy jsem začala ve své hlavě tvořit nový sen – vlastní pohybové studio. V roce 2006 jsem si svůj druhý sen splnila a studio má v současné době tři cvičební sály a několik poboček. Za těch deset let jsem spolupracovala se 70-ti lektorkami! Dokázala jsem skloubit začátek podnikání a prohlubování sportovních znalostí s narozením dcery, se studiem vysoké školy a nezbláznit se. Úspěch nebyl zadarmo, stálo mě to manželství - prostě někde život dá, jinde vezme. A rodí se další sny, jsem stále na cestě, těším se ze všeho, co přichází."

Od malička jste dělala balet. Nechybí Vám někdy?


Víte, já jsem pořád spjatá s pohybem, takže většinou nechybí. Nynější pohyb je umírněnější, takže si občas říkám, že by to chtělo se pořádně roztančit.. A tak jsem začala tancovat argentinské tango. A příležitostně zajdu do divadla na balet – a jsem ráda, že už jsem jen divák.

Co byste doporučila malým holkám, které chtějí být baletkami?


Aby to nedělaly. Málokterá skutečně uspěje. Je to spousta dřiny, jepičí baletní život a málo peněz. Těžko se pak hledá nové uplatnění, když je vám 30-35 let a nic jiného než tanec neznáte. Takže holky, pokud nejste pronikavý talent, nechte si balet jako zájmový kroužek vedoucí k ladnému držení těla.

Kdy podle Vás přišel ten největší zlom přejít od baletu k podnikání?


Když se mi narodila dcera, úplně mi to převrátilo žebříček hodnot a baletní touhy ustoupily. Po návratu do divadla jsem pochopila, že už to tam bude spíše na udržení se co nejdéle v angažmá. Ve chvíli, kdy se z mého dětského snu stalo „chození do práce,“ kde mě žádný postup nečeká – spíše sestup, rozhodla jsem se, že raději odejdu zavčas se vztyčenou hlavou, než aby mě za pár let někdo taktně vyhodil tím, že mi už neprodlouží pracovní smlouvu.

Čím se především liší Vaše studio od jiných v Brně?


Jsme jasně vyprofilovaní – zdravotní funkční pohyb, uzavřené kurzy (pětiměsíční nebo tříměsíční) a různé specializace – kurzy Lordoza, Pánevní dno, Chodidla, Zdravé cvičení pro děti, workshopy pro veřejnost. To v běžném fitku opravdu nenajdete.

Reaguje Vaše studio na nové trendy ve cvičení?


Jak na které. Všeobecně jsem opatrná. Když nějaký styl vyletí a je po něm „hlad.“ často zájem za nějakou dobu opadne. Mám raději časem prověřené pohybové styly a metody, které mají dlouhodobou hodnotu pro lidské tělo. Navíc myslím, že vše už tady bylo, jen se to obléká do nových trendy kabátků – aby se to mohlo znovu prodat.



Pohybové studio Jany Šimkové


Jaký sport je Váš nejoblíbenější?


Určitě nordic walking, ten splňuje mou představu- ráda chodím pěšky a ráda v přírodě. Tady mám obojí. Jako divák mám ráda moderní a sportovní gymnastiku, krasobruslení, atletiku.

Kde berete tolik energie a jak se motivujete?


No, energii tedy mám, to je pravda. Nabíjím se v přírodě a taky na své zahrádce, kterou mám již léta. Nosím konve s vodou, jezdím s kolečkem, ryji...Bezvadný tělocvik. Zdědila jsem tuhle vášeň po babičce, které byla vyhlášená zahradnice a já na její zahrádce trávila část dětství. Spousta mých známých naprosto nechápe, kde při svém vytížení beru čas a sílu právě na tohle. A přitom je to naopak – dobíjí mě to. A když sedím na stromě a trhám ovoce, svět se zastaví, všechny provozní starosti studia jsou na míle vzdáleny a jsem jen tady a teď.

Jaké je Vaše osobní moto?



Mám jich víc, ale například:

"Nevzdávej se. NIKDY se nevzdávej.
"Netlač řeku, teče sama.
"Kdo chce svítit druhým, musí sám zářit."

Co si představujete pod slovem SUPERWOMEN?


To slovo mě docela děsí. Dejme tomu, že prima ženu si představuji jako dámu, která je vnitřně silná a odolná zkouškám života, nevlaje jen tak ve větru podléhající svým emocím nebo zcela závislá na jiných. Přes svou sílu dokáže zůstat ženou, dávat i přijímat lásku. Žena, která je laskavou, milující matkou.

Na jaké workshopy nebo akce se můžeme těšit?


Nejblíže mohu pozvat ženy na workshop Pánevní dno v pátek 29.4 a chystáme workshop o Chodidlech na květen. Také pořádáme víkendové sportovní akce pro aktivní ženy, nejbližší je teď v dubnu a další pak v říjnu v krásném hotelu Samsara u Blanska.

Věříme, že příběh Jana je pro vás dalším důkazem, že kdo chce být úspěšný, bude. Zajímalo by nás, jestli máte taky nějaký svůj sen a pokud ano, co děláte pro to, abyste ho zrealizovali? A bojíte se neúspěchu? Těšíme se na vaše názory!

čtvrtek 7. dubna 2016

Chcete zlepšit komunikaci? Stačí se naučit barvy!

Drazí čtenáři,

možná se vám někdy stalo, že jste chtěli někoho pozvat na vámi pořádanou akci a dotyčný odmítl. Jistě jste si kladli otázku: "Proč odmítl? Vždyť říkal, že na dnešek nic nemá!" Je možné, že jste chybu nenašli. Přitom to může být tak jednoduché - jen jste si vybrali špatnou barvu (anebo vůbec žádnou). Zaručujeme, že po poznání metody barevné typologie osobnosti se vám výše uvedená situace bude stávat méně a méně! 

"Když já rozumím vám a vy rozumíte mně, není to důvod k tomu, aby byl vztah mezi námi lepší?"
- Tomáš Bubeník
 
Barevná typologie osobností vlastně s barvami nemá nic společného. Barvy slouží pouze k orientaci mezi jednotlivými typy osobností. Rozlišujeme čtyři základní barvy - a to:
  • Modrá
  • Zelená
  • Červená
  • Žlutá
M O D Ř Í
  • Mají rádi pořádek a systém. Ve všem musí mít prostě jasno.
  • Jsou hodně opatrní a vše si pečlivě prozkoumají.
  • Jsou přemýšliví, u věcí je nezajímá proč fungují, ale jak fungují.
  • Modří se vyznačují hodně velkou spořivostí.
  • Mají nejmenší smysl pro humor.
  • Musí mít vše naprosto perfektní, takže to jsou hodně velcí puntičkáři.
  • Aby splnil daný úkol, potřebuje přesně vědět (nejlépe krok po kroku), co a jak má udělat.
  • Často hledají naprosto dokonalého protějška => proto jsou často osamocení.
  • Zaměřují se na detaily, i na ty, které nejsou vůbec podstatné.
  • Modří často vykonávají profese vědců, chirurgů, učitelů nebo programátorů.
 
Ve škole jsou modří tedy ti, co jsou často ostatními označovány za "šprty." Často sedí v předních lavicích, chtějí být prostě co nejblíže zdroji informací. U zkoušení vědí všechny teoretické informace, ale nepříjemně je překvapí nečekaný praktický dotaz od vyučujícího.
Pokud sledujete The Big Bang Theory, jistě si modrého dovedete moc dobře představit.
 
Z E L E N Í
  • Zelení jsou velmi starostliví o své okolí, proto často zapomínají na sebe.
  • Touží po harmonii a klidu.
  • Mají velké problémy s rozhodováním.
  • Jsou hodně citliví a obětaví.
  • Nemají rádi změny, vyhledávají zavedený stereotyp.
  • Často svému okolí slouží jako "vrby," umí být velice empatičtí.
  • Vyhýbá se odmítnutí - nerad NE říká i poslouchá.
  • Mají dlouhé a pevné vztahy.
  • Často vykonávají profese zdravotních sester nebo asistentek/asistentů.

Ve škole to jsou většinou ti lidé, co mají se všemi kladný vztah, snaží se na druhých hledat to dobré. Usmívají se, když za nimi kdokoliv dojde s nějakým problémem, vždy je vyslechne.
 
 
Zelení se rádi obětují pro dobro svého okolí.
 
Ž L U T Í
  • Žlutí žijí hodně spontánním životem.
  • Jsou hodně zapomínaví.
  • ...A nedochvilní. Čas je pro ně hodně relativní pojem.
  • Společenští.
  • Mají rádi překvapení.
  • Jsou moc ukecaní.
  • Lehce navazuje nové vztahy.
  • Rádi se chlubí a potřebují chválit.
  • Dobrovolníci, baviči, moderátoři.

Pokud jste měli ve třídě třídního baviče, kterého jste zároveň zbožňovali a možná i nenáviděli, byl pravděpodobně žlutý. Dokáže pobavit kompletně celou třídu, nebo taky zesměšnit vybraného jedince.
 
Od žlutých dochvilnost nečekejte.
 
 
Č E R V E N Í
  • Orientují se na výsledek - vizionáři.
  • Rychle se rozhodují.
  • Někdy mají až nezdravě vysoké sebevědomí.
  • Rození vůdci.
  • Neumí být empatičtí.
  • Nemá potřebu se chlubit. On prostě ví, že je nejlepší.
  • Jsou hodně výbušní - někdy neváží slova.
  • Při špatném rozhodnutí nemá výčitky.
  • Absence citu pro atmosféru.
 
Třída bez třídního vůdce by nebyla klasická třída. Takže pokud se ve škole pořádá jakákoliv soutěž, chtějí vyhrát a je jim jedno, jak toho dosáhnout. Jsou schopní jít přes mrtvoly, proto mohou mít na třídu i negativní vliv, mohou výrazně narušit atmosféru.
 
Často nemyslí tak tvrdě, jak mluví.
 
Věřte, že ani tak dlouhý článek na vysvětlení nestačí. Pokud jste to dočetli až sem, obdivujeme vaši trpělivost. Na oplátku vám můžeme slíbit, že brzy chystáme akci, kde se o barevné typologii osobnosti dozvíte mnohem více. Komunikace je jeden ze základů úspěchu a barevná typologie je výborným pomocníkem. Když dokážete ovládat mysl svou, ale znáte i mysl ostatních, jste zase o pár kroků blíže k vrcholu. Již brzy se těšte na mnohem víc! Dejte nám do komentářů vědět, jak barevní jste vy a proč, zajímá nás to! Buďte úspěšní.




pondělí 4. dubna 2016

Autorské čtení knihy Martiny Šimáčkové aneb zjištění, za co všechno může naše kadeřnice

Drazí čtenáři,
jak jste měli možnost si povšimnout, v pátek 1.4 proběhla první akce Superwomen. Některým se to může zdát jako apríl, ale je to tak, další prvenství pokořeno! V brněnské kavárně Jedna báseň jsme se sešli společně s Martinou Šimáčkovou, lektorkou z Života moderní ženy a autorkou knihy Za všechno může kadeřnice, abychom si poslechli autorské čtení. Za co všechno mohou kadeřnice hrdinek, jak celá akce probíhala a mnohem více čtěte níže.

 Předčítající Martina Šimáčková

My, ženy, jsme obzvláště citlivé pohlaví. Je jedno, co máme vystudované, co děláme a kolik nám je let. Nemámě čas ani prostředky na to, abychom každé ráno ihned z postele navštívili kadeřnický salon. Proto se z nás minimálně každé ráno stávají naše vlastní osobní kadeřnice a platí zde jedno staré dobré přísloví - jaké si to uděláš, takové to máš. 

Když už se ke kadeřnici tedy vydáme, její návštěva ovlivňuje naši blízkou budoucnost. Buď jsme šťastné a spokojené, máme rozpačité pocity, nebo dokonce naštvané tak, že bychom se nejraději zavřeli doma a zůstali tam tak dlouho, dokud nám třeba vlasy nedorostou.

Hrdinky z knihy zažívají to stejné, a to z jednoho prostého důvodu - Martina čerpala inspiraci z reálného života, buď svého, nebo svého okolí. Znovu jsme si uvědomili, jak život samotný dokáže být inspirativní.
Všichni jsme se náramně bavili

Autorské čtení se tak stalo jedním příjemným sedánkem několika žen, které si dokázaly vykládat o všem upřímně a otevřeně - jakoby se neznaly několik hodin, ale třeba několik let. Možná to je ten důvod, proč takové akce chceme pořádat častěji, takže se máte na co těšit!

Je libo Jízdu v protisměru, Pročůrané svátky nebo Blondýnu v černém? Může se to zdát jako problém vždy žádoucích hodinek s vodotryskem, ale stejně, jako je dnes už můžeme sehnat, můžete mít k mání i výše uvedené pojmy. Jsou to přímo názvy povídek z knihy a věřte, že se pod nimi skrývá velká síla. 

Čas plynul rychle, názor se střídal s názorem, úsměv s úsměvem. Jen pouhé povídaní dokáže člověka navést na tak zajímavé myšlenky, že mu chybí jen krok je zrealizovat. A to je právě to, co z toho všeho vyplývá. Vše je v našich rukou a nikdy není pozdě na nové začátky. Být ženou je přeci tak SUPER.
Superwomen na závěrečné fotografii

Ti, co jste nepřišli, neváhejte - plánujeme další akce, kde budete mít možnost nasbírat spoustu inspirace, poznat nové lidí, včetně našeho Supertýmu. Za ten upřímně děkuji paní Martině Šimáčkové za celý podvečer a za tolik pozitivní energie, kterou bychom ještě teď, po 3 dnech, mohli v sobě krájet. Díky!
Věnování od samotné autorky