úterý 12. dubna 2016

Jana Šimková - rozhovor

Vážení čtenáři,
je krásné mít své vlastní sny, ať už jsou o čemkoliv. Ještě krásnější je tyto sny realizovat. Jana Šimková, bývalá profesionální tanečnice, si svůj sen splnila a jak se dočtete níže, mnohdy to stálo velké úsilí - právě to totiž dokáže mnoho lidí odradit. Být úspěšný a šťastný není otázka okamžiku, je to proces. Proces, který je zároveň zkouškou. Jana svou zkouškou prošla, vlastní své vlastní pohybové studio, a tak si splnila to, co vždy chtěla. Pojďte se podívat na její cestu k úspěchu.
Jana Šimková
"Vztah k pohybu a radost z něj mi byly dány od narození. Od pěti let jsem se věnovala moderní gymnastice. Rodiče mě jako malou vzali na baletní představení Labutí jezero a já byla zcela okouzlena. A tak se ke gymnastice přidala Baletní škola I.V.Psoty v Brně. V deseti letech mě přijali na taneční konzervatoř a tím se mi splnil můj velký sen. Po náročném osmiletém studiu jsem nastoupila do angažmá v ND Brno jako baletka. Také jsem působila v angažmá v Landestheater Linz. Po patnácti letech profesionální taneční kariéry jsem našla v sobě odvahu a sílu ze dne na den ukončit tento dětský sen a odešla jsem na Úřad práce. Rychle jsem zjistila, že pokud chci pracovat, musím si práci vytvořit sama, že na mě nikdo nečeká. A tak jsem se do toho dala a vrátila se ke sportu. Tohle šílené rozhodnutí v době, kdy jsem měla malinkatou dceru a manžel byl bez práce, se mi vyplatilo a já nikdy nelitovala. Začala jsem spolupracovat s plaveckou školou, kde jsem připravovala sportovní program pro rodiče. Postupné osamostatnění na sebe nedalo dlouho čekat a začala jsem předcvičovat lekce Aqua aerobiku. Brzy jsem začala ve své hlavě tvořit nový sen – vlastní pohybové studio. V roce 2006 jsem si svůj druhý sen splnila a studio má v současné době tři cvičební sály a několik poboček. Za těch deset let jsem spolupracovala se 70-ti lektorkami! Dokázala jsem skloubit začátek podnikání a prohlubování sportovních znalostí s narozením dcery, se studiem vysoké školy a nezbláznit se. Úspěch nebyl zadarmo, stálo mě to manželství - prostě někde život dá, jinde vezme. A rodí se další sny, jsem stále na cestě, těším se ze všeho, co přichází."

Od malička jste dělala balet. Nechybí Vám někdy?


Víte, já jsem pořád spjatá s pohybem, takže většinou nechybí. Nynější pohyb je umírněnější, takže si občas říkám, že by to chtělo se pořádně roztančit.. A tak jsem začala tancovat argentinské tango. A příležitostně zajdu do divadla na balet – a jsem ráda, že už jsem jen divák.

Co byste doporučila malým holkám, které chtějí být baletkami?


Aby to nedělaly. Málokterá skutečně uspěje. Je to spousta dřiny, jepičí baletní život a málo peněz. Těžko se pak hledá nové uplatnění, když je vám 30-35 let a nic jiného než tanec neznáte. Takže holky, pokud nejste pronikavý talent, nechte si balet jako zájmový kroužek vedoucí k ladnému držení těla.

Kdy podle Vás přišel ten největší zlom přejít od baletu k podnikání?


Když se mi narodila dcera, úplně mi to převrátilo žebříček hodnot a baletní touhy ustoupily. Po návratu do divadla jsem pochopila, že už to tam bude spíše na udržení se co nejdéle v angažmá. Ve chvíli, kdy se z mého dětského snu stalo „chození do práce,“ kde mě žádný postup nečeká – spíše sestup, rozhodla jsem se, že raději odejdu zavčas se vztyčenou hlavou, než aby mě za pár let někdo taktně vyhodil tím, že mi už neprodlouží pracovní smlouvu.

Čím se především liší Vaše studio od jiných v Brně?


Jsme jasně vyprofilovaní – zdravotní funkční pohyb, uzavřené kurzy (pětiměsíční nebo tříměsíční) a různé specializace – kurzy Lordoza, Pánevní dno, Chodidla, Zdravé cvičení pro děti, workshopy pro veřejnost. To v běžném fitku opravdu nenajdete.

Reaguje Vaše studio na nové trendy ve cvičení?


Jak na které. Všeobecně jsem opatrná. Když nějaký styl vyletí a je po něm „hlad.“ často zájem za nějakou dobu opadne. Mám raději časem prověřené pohybové styly a metody, které mají dlouhodobou hodnotu pro lidské tělo. Navíc myslím, že vše už tady bylo, jen se to obléká do nových trendy kabátků – aby se to mohlo znovu prodat.



Pohybové studio Jany Šimkové


Jaký sport je Váš nejoblíbenější?


Určitě nordic walking, ten splňuje mou představu- ráda chodím pěšky a ráda v přírodě. Tady mám obojí. Jako divák mám ráda moderní a sportovní gymnastiku, krasobruslení, atletiku.

Kde berete tolik energie a jak se motivujete?


No, energii tedy mám, to je pravda. Nabíjím se v přírodě a taky na své zahrádce, kterou mám již léta. Nosím konve s vodou, jezdím s kolečkem, ryji...Bezvadný tělocvik. Zdědila jsem tuhle vášeň po babičce, které byla vyhlášená zahradnice a já na její zahrádce trávila část dětství. Spousta mých známých naprosto nechápe, kde při svém vytížení beru čas a sílu právě na tohle. A přitom je to naopak – dobíjí mě to. A když sedím na stromě a trhám ovoce, svět se zastaví, všechny provozní starosti studia jsou na míle vzdáleny a jsem jen tady a teď.

Jaké je Vaše osobní moto?



Mám jich víc, ale například:

"Nevzdávej se. NIKDY se nevzdávej.
"Netlač řeku, teče sama.
"Kdo chce svítit druhým, musí sám zářit."

Co si představujete pod slovem SUPERWOMEN?


To slovo mě docela děsí. Dejme tomu, že prima ženu si představuji jako dámu, která je vnitřně silná a odolná zkouškám života, nevlaje jen tak ve větru podléhající svým emocím nebo zcela závislá na jiných. Přes svou sílu dokáže zůstat ženou, dávat i přijímat lásku. Žena, která je laskavou, milující matkou.

Na jaké workshopy nebo akce se můžeme těšit?


Nejblíže mohu pozvat ženy na workshop Pánevní dno v pátek 29.4 a chystáme workshop o Chodidlech na květen. Také pořádáme víkendové sportovní akce pro aktivní ženy, nejbližší je teď v dubnu a další pak v říjnu v krásném hotelu Samsara u Blanska.

Věříme, že příběh Jana je pro vás dalším důkazem, že kdo chce být úspěšný, bude. Zajímalo by nás, jestli máte taky nějaký svůj sen a pokud ano, co děláte pro to, abyste ho zrealizovali? A bojíte se neúspěchu? Těšíme se na vaše názory!

čtvrtek 7. dubna 2016

Chcete zlepšit komunikaci? Stačí se naučit barvy!

Drazí čtenáři,

možná se vám někdy stalo, že jste chtěli někoho pozvat na vámi pořádanou akci a dotyčný odmítl. Jistě jste si kladli otázku: "Proč odmítl? Vždyť říkal, že na dnešek nic nemá!" Je možné, že jste chybu nenašli. Přitom to může být tak jednoduché - jen jste si vybrali špatnou barvu (anebo vůbec žádnou). Zaručujeme, že po poznání metody barevné typologie osobnosti se vám výše uvedená situace bude stávat méně a méně! 

"Když já rozumím vám a vy rozumíte mně, není to důvod k tomu, aby byl vztah mezi námi lepší?"
- Tomáš Bubeník
 
Barevná typologie osobností vlastně s barvami nemá nic společného. Barvy slouží pouze k orientaci mezi jednotlivými typy osobností. Rozlišujeme čtyři základní barvy - a to:
  • Modrá
  • Zelená
  • Červená
  • Žlutá
M O D Ř Í
  • Mají rádi pořádek a systém. Ve všem musí mít prostě jasno.
  • Jsou hodně opatrní a vše si pečlivě prozkoumají.
  • Jsou přemýšliví, u věcí je nezajímá proč fungují, ale jak fungují.
  • Modří se vyznačují hodně velkou spořivostí.
  • Mají nejmenší smysl pro humor.
  • Musí mít vše naprosto perfektní, takže to jsou hodně velcí puntičkáři.
  • Aby splnil daný úkol, potřebuje přesně vědět (nejlépe krok po kroku), co a jak má udělat.
  • Často hledají naprosto dokonalého protějška => proto jsou často osamocení.
  • Zaměřují se na detaily, i na ty, které nejsou vůbec podstatné.
  • Modří často vykonávají profese vědců, chirurgů, učitelů nebo programátorů.
 
Ve škole jsou modří tedy ti, co jsou často ostatními označovány za "šprty." Často sedí v předních lavicích, chtějí být prostě co nejblíže zdroji informací. U zkoušení vědí všechny teoretické informace, ale nepříjemně je překvapí nečekaný praktický dotaz od vyučujícího.
Pokud sledujete The Big Bang Theory, jistě si modrého dovedete moc dobře představit.
 
Z E L E N Í
  • Zelení jsou velmi starostliví o své okolí, proto často zapomínají na sebe.
  • Touží po harmonii a klidu.
  • Mají velké problémy s rozhodováním.
  • Jsou hodně citliví a obětaví.
  • Nemají rádi změny, vyhledávají zavedený stereotyp.
  • Často svému okolí slouží jako "vrby," umí být velice empatičtí.
  • Vyhýbá se odmítnutí - nerad NE říká i poslouchá.
  • Mají dlouhé a pevné vztahy.
  • Často vykonávají profese zdravotních sester nebo asistentek/asistentů.

Ve škole to jsou většinou ti lidé, co mají se všemi kladný vztah, snaží se na druhých hledat to dobré. Usmívají se, když za nimi kdokoliv dojde s nějakým problémem, vždy je vyslechne.
 
 
Zelení se rádi obětují pro dobro svého okolí.
 
Ž L U T Í
  • Žlutí žijí hodně spontánním životem.
  • Jsou hodně zapomínaví.
  • ...A nedochvilní. Čas je pro ně hodně relativní pojem.
  • Společenští.
  • Mají rádi překvapení.
  • Jsou moc ukecaní.
  • Lehce navazuje nové vztahy.
  • Rádi se chlubí a potřebují chválit.
  • Dobrovolníci, baviči, moderátoři.

Pokud jste měli ve třídě třídního baviče, kterého jste zároveň zbožňovali a možná i nenáviděli, byl pravděpodobně žlutý. Dokáže pobavit kompletně celou třídu, nebo taky zesměšnit vybraného jedince.
 
Od žlutých dochvilnost nečekejte.
 
 
Č E R V E N Í
  • Orientují se na výsledek - vizionáři.
  • Rychle se rozhodují.
  • Někdy mají až nezdravě vysoké sebevědomí.
  • Rození vůdci.
  • Neumí být empatičtí.
  • Nemá potřebu se chlubit. On prostě ví, že je nejlepší.
  • Jsou hodně výbušní - někdy neváží slova.
  • Při špatném rozhodnutí nemá výčitky.
  • Absence citu pro atmosféru.
 
Třída bez třídního vůdce by nebyla klasická třída. Takže pokud se ve škole pořádá jakákoliv soutěž, chtějí vyhrát a je jim jedno, jak toho dosáhnout. Jsou schopní jít přes mrtvoly, proto mohou mít na třídu i negativní vliv, mohou výrazně narušit atmosféru.
 
Často nemyslí tak tvrdě, jak mluví.
 
Věřte, že ani tak dlouhý článek na vysvětlení nestačí. Pokud jste to dočetli až sem, obdivujeme vaši trpělivost. Na oplátku vám můžeme slíbit, že brzy chystáme akci, kde se o barevné typologii osobnosti dozvíte mnohem více. Komunikace je jeden ze základů úspěchu a barevná typologie je výborným pomocníkem. Když dokážete ovládat mysl svou, ale znáte i mysl ostatních, jste zase o pár kroků blíže k vrcholu. Již brzy se těšte na mnohem víc! Dejte nám do komentářů vědět, jak barevní jste vy a proč, zajímá nás to! Buďte úspěšní.




pondělí 4. dubna 2016

Autorské čtení knihy Martiny Šimáčkové aneb zjištění, za co všechno může naše kadeřnice

Drazí čtenáři,
jak jste měli možnost si povšimnout, v pátek 1.4 proběhla první akce Superwomen. Některým se to může zdát jako apríl, ale je to tak, další prvenství pokořeno! V brněnské kavárně Jedna báseň jsme se sešli společně s Martinou Šimáčkovou, lektorkou z Života moderní ženy a autorkou knihy Za všechno může kadeřnice, abychom si poslechli autorské čtení. Za co všechno mohou kadeřnice hrdinek, jak celá akce probíhala a mnohem více čtěte níže.

 Předčítající Martina Šimáčková

My, ženy, jsme obzvláště citlivé pohlaví. Je jedno, co máme vystudované, co děláme a kolik nám je let. Nemámě čas ani prostředky na to, abychom každé ráno ihned z postele navštívili kadeřnický salon. Proto se z nás minimálně každé ráno stávají naše vlastní osobní kadeřnice a platí zde jedno staré dobré přísloví - jaké si to uděláš, takové to máš. 

Když už se ke kadeřnici tedy vydáme, její návštěva ovlivňuje naši blízkou budoucnost. Buď jsme šťastné a spokojené, máme rozpačité pocity, nebo dokonce naštvané tak, že bychom se nejraději zavřeli doma a zůstali tam tak dlouho, dokud nám třeba vlasy nedorostou.

Hrdinky z knihy zažívají to stejné, a to z jednoho prostého důvodu - Martina čerpala inspiraci z reálného života, buď svého, nebo svého okolí. Znovu jsme si uvědomili, jak život samotný dokáže být inspirativní.
Všichni jsme se náramně bavili

Autorské čtení se tak stalo jedním příjemným sedánkem několika žen, které si dokázaly vykládat o všem upřímně a otevřeně - jakoby se neznaly několik hodin, ale třeba několik let. Možná to je ten důvod, proč takové akce chceme pořádat častěji, takže se máte na co těšit!

Je libo Jízdu v protisměru, Pročůrané svátky nebo Blondýnu v černém? Může se to zdát jako problém vždy žádoucích hodinek s vodotryskem, ale stejně, jako je dnes už můžeme sehnat, můžete mít k mání i výše uvedené pojmy. Jsou to přímo názvy povídek z knihy a věřte, že se pod nimi skrývá velká síla. 

Čas plynul rychle, názor se střídal s názorem, úsměv s úsměvem. Jen pouhé povídaní dokáže člověka navést na tak zajímavé myšlenky, že mu chybí jen krok je zrealizovat. A to je právě to, co z toho všeho vyplývá. Vše je v našich rukou a nikdy není pozdě na nové začátky. Být ženou je přeci tak SUPER.
Superwomen na závěrečné fotografii

Ti, co jste nepřišli, neváhejte - plánujeme další akce, kde budete mít možnost nasbírat spoustu inspirace, poznat nové lidí, včetně našeho Supertýmu. Za ten upřímně děkuji paní Martině Šimáčkové za celý podvečer a za tolik pozitivní energie, kterou bychom ještě teď, po 3 dnech, mohli v sobě krájet. Díky!
Věnování od samotné autorky


sobota 2. dubna 2016

Zuzana Durajová a projekt Jiné rande - rozhovor

Milí čtenáři,
jak už jste si jistě sami všimli, jaro zaklepalo na dveře a spolu s sebou přineslo i spoustu pozitivní energie. Lidé se usmívají, mají chuť do života a možná i do nových začátků, třeba i chuť na seznámení s novým partnerem. Pro lidi s handicapem (ale i bez něj) je tu komunita "Jiné rande," která umožňuje setkání handicapovaných lidí a jejich seznámení. My se nyní seznámíme s projektem a jeho zakladatelkou Zuzanou Durajovou formou rozhovoru!

Logo projektu

1. otázka: Jak jsou dnes podle tebe vnímání lidi s handicapem?


No to je těžká otázka, záleží kým... Myslím, že situace se lepší, je to dané mimo jiné větší inkluzí lidí s postižením do společnosti, která s sebou nese více tolerance a empatie. Co se týče specificky vztahů a otázek intimity, je to u nás pořád trochu tabu, i když některé organizace dělají skvělou osvětu. 

2. otázka: Jak ty je sama vnímáš?


Vnímám je jako kohokoliv jiného, postižení není v lidech, ale ve společnosti, která má nastavené normy, které určitou část lidí vylučují. Příkladem může být budova, která není bezbariérová. Řeší se, jak se do budovy může dostat vozíčkář. Problém však není na straně toho člověka, ale v tom, že budova je postavená špatně. Pokud by tomu tak nebylo, problém by neexistoval. 

3. otázka: Kdy tě poprvé napadla myšlenka vytvořit projekt Jiné rande?


Bylo to několik impulzů zároveň. Když jsem si dělala menší průzkum, tak mě překvapilo, že u nás neexistuje opravdu otevřená a inkluzivní služba, která by umožňovala lidem se seznámit v bezpečném prostředí, a to jak lidem s postižením, či bez něj. Tak jsem si řekla, že to je asi potřeba změnit. 

4. otázka: Plánuješ tento projekt rozšířit i do dalších měst?


Teď projekt pilotujeme v Brně. V případě, že budeme úspěšní a bude zájem, chtěli bychom se posunout i do dalších míst.


5. otázka: První seznamovací akce už proběhla. Jaké byli tvoje pocity po akci?


Velice příjemné, ale to tak po večírcích bývá :) Byla jsem ráda, že už v průběhu večera jsme slyšeli pozitivní ohlasy a že se účastníci hned ptali, kdy bude další akce.

Zuzana Durajová

6. otázka: Myslíš, že díky tomuto projektu vznikají už první vztahy?


Určitě si pár účastníků vyměnilo kontakty. Teď je to spíš na nich, jak budou pokračovat. Snad se dozvím víc na naši další akci. 

7. otázka:Jakým směrem se bude Jiné rande dál vyvíjet?


Všechno záleží na tom, jak se nám bude dařit tvořit společnou komunitu. Chtěli bychom nalákat k nám nejen lidi s postižením, ale i tolerantní a společenské lidi bez postižení. Pokud to půjde, určitě bychom se rádi do budoucna profesionalizovali a zkusili nabídnout i nějaké nadstandardní služby, třeba vztahové poradenství, nebo doprovod na individuální schůzky. 

8. otázka: Jsi žena v jednom kole. Jakým způsobem odpočíváš a motivuješ se?


Ráda vařím a jím, zejména spolu s přáteli. Jaro určitě přivítám první grilovačkou. Jinak mám ráda třeba acro yogu, i když ji v posledním čase trochu zanedbávám. Co se týče motivace, tak tu jednoznačně čerpám od lidí kolem sebe.

Setkání handicapovaných

9. otázka: Co si představuješ pod slovem SUPERWOMEN?


Superwomen jsou ženy, které vyčnívají z řady a přinášejí něco společnosti. 

10. otázka: Akce, které plánuješ nebo na kterých tě můžeme vidět?


Nejblíže budu 30. 3. v Artu diskutovat na Jednom světě o sexualitě lidí s postižením po filmu „Nemusíš s láskou, stačí s citem“. Ráda tam všechny uvidím. Více se dozvíte zde.


11. otázka: Chceš říct něco na závěr čtenářům?


Přijďte se s námi seznámit! :)

Je jedno, jak se pohybujete po světě, jestli na nohách nebo vozíčkem. Jsme prostě lidé... Pokud byste měli zájem projekt podpořit, můžete tak učinit návštěvou nějaké z pořádaných akcí a jistě se seznámíte se zajímavými lidmi! My se na Vás těšíme na sociálních sítích a v příštím článku :)


neděle 27. března 2016

Tereza Suchánková - rozhovor

Vážení čtenáři,
pokud jste z Brna, možná znáte bloggerku Terezu Suchánkovou. Tato žena vede svoje vlastní stránky, prostřednictvím kterých chce své okolí a čtenáře inspirovat moderním životem v Brně. Pojďte se s Terkou více seznámit prostřednictvím rozhovoru!

Tereza Suchánková

 1. otázka: Tvůj blog Lifestyle Brno má přes 3000 liků a pořád rostou. Jaký je to pocit?


Pocit je to perfektní! Vůbec jsem nepočítala s tím, že během 5 měsíců bude mít LifestyleBrno takovou základnu. Co mě těší asi nejvíc, tak je to, že jsou to všechno lidé, které můj projekt zajímá, kteří se nebojí reagovat, kteří mi dávají zpětnou vazbu a na takovém základu se dá stavět a růst! Jsou to v podstatě přátelé mých přátel, známí mých známých, prostě velká brněnská rodina, kterou zajímá život v Brně! 

2. otázka: Které téma je na blogu nejvíce oblíbené?


Řekla bych, že na špičce se drží tři témata a těmi jsou – móda, kosmetika, jídlo. Soudím hlavně podle toho, které dotazy se nejvíce opakují. Holky beze sporu nejvíce zajímá, co bude v nadcházejícím období trendy, které módní kousky budou in. Hned na druhém místě je kosmetika, dostávám i několik zpráv a dotazů denně ohledně rad při výběru kosmetiky. No a samozřejmě jídlo, to zajímá všechny. Kam se v Brně jít dobře najíst, kde seženou kvalitní potraviny, zajímavé recepty... V dnešní době se lidé hodně zajímají o to, co jí, vybírají kvalitu, nebojí se do sebe investovat...Ví, že se jim to vrátí...


3. otázka: Jak vybíráš produkty/služby do článků?


To je jednoduché, jsou to v podstatě služby, které se mi osvědčily a produkty, které mám ráda a s klidným srdcem je můžu doporučit dál. A na tom si stojím. Čtenáři ví, že bych jim nedoporučila něco, o čem nejsem sama přesvědčená. Od fanoušků dostávám i plno tipů, ale vždy si je jdu takzvaně "osahat." Mým cílem není zahrnout čtenáře hromadou zbytečných tipů, ale spíše jim nabídnout kvalitu. Proto mi i samotný výběr příspěvků dá občas zabrat, hodně hledím na to, aby čtenáře zajímaly.

4. otázka: Prozradíš nám tajemství, jak být úspěšnou bloggerkou?


Teď jsem tak trošku vyprskla smíchy. Absolutně se nepovažuji za úspěšnou bloggerku. Jsem normální holka, která vždy bude stát nohama na zemi, ať se děje, co se děje. Můj projekt vznikl hlavně na popud kamarádek, rodiny a známých, protože jsem před LifestyleBrno působila rok a půl na skoro stejném blogu, který jsem však byla nucena opustit. Což přišlo líto nejen mě, ale i lidem, kteří mě tam sledovali. Takže jsem s velkou podporou v zádech rozjela svůj LifestyleBrno a vůbec toho nelituju.

Mým hnacím motorem jsou právě čtenáři. Je důležité mít všeobecný rozhled, zajímat se o to, co právě frčí, mít přehled o tom, kde se co v Brně děje. Jsem na to sama, a tak nemůžu říct, že vím všechno, to bych si ani nedovolila, ale mnohé mi napíšou právě sami čtenáři, takže si tímto způsobem rozšiřujeme obzory vlastně všichni. Odpovídám na každou zprávu, která mi přijde a s fanoušky se snažím komunikovat. Myslím si, že v tomto tkví úspěch sledovanosti blogu. A samozřejmě také to, že mě samotnou moje práce baví, je to moje vypiplané mimčo, o které je potřeba se starat.

Tereza Suchánková 

5. otázka: Kde vidíš sebe a svůj blog za 5 let?


Zajímavá otázka... Vzhledem k tomu, že jsem maminkou dvou kluků, kteří mě stále hodně potřebují, tak se budu snažit jím být co největší oporou a věnovat se jim. Jsou oba výjimečně sportovně nadaní, takže se je v tom snažíme podporovat, jak jen to jde, zabere nám to spoustu času, ale dělá to radost nám všem. Větší se od svých 3 let věnuje bmx, mladší fotbalu. Zatím se nám daří výchova bez počítače a tabletu a myslím, že to jde hodně znát. Chtěla bych, aby měli kluci krásný dětství, takový to, na který se nezapomíná, plný dobrodružství, kámošů a smíchu. To je pro mě prioritou. Když se mi podaří si blog stále udržet, tak aby čtenáře bavil, budu šťastná. Díky LifestyleBrno se ke mně dostane plno zajímavých nabídek ke spolupráci, takže se vůbec nebráním v budoucnu nějakého rozšíření, uvedení do jiné podoby, ale na to je ještě stále brzy... Taky vím, že v nejlepším se má skončit, jsem soudná a nechci nic dělat na sílu.

6. otázka: Staráš se o velkou rodinu, píšeš blog a pořád jsi usměvavá. Kde bereš tolik energie a jak se motivuješ?


Jsem energický člověk, ten typ, co nevydrží sedět doma. V terénu, to se cítím jako ryba ve vodě. Ráda si dávám cíle, které se snažím postupně plnit a tím zkouším, co všechno zvládnu. Mojí motivací je spokojený a šťastný život, moje děti, manžel, práce jako koníček. Vždyť všichni víme, že s úsměvem a pozitivním postojem jde všechno snáz. Zkuste se na to někdy soustředit... Když máte šťastné období, všechno klape, tak jak má. Když jste z něčeho smutní už to není tak jednoduchý, je potřeba změnit postoj.

Jasně, že ne vždycky je mi do smíchu, jsou situace, období života se kterými si nevím rady, plácám se v nich a jsem nešťastná, pobrečím si, to je úplně normální. Máme to tak každý. Beru to jako koloběh života.

Jedno ale musím říct, že my ženy v sobě máme strašně velkou sílu, která když je potřeba vypluje na povrch...
Tereza Suchánková

7. otázka: Jaké je tvé osobní motto?

"Co tě nezabije, to tě posílí! A ještě jedno mám.. Chovej se k ostatním tak, jak by jsi chtěl, aby se chovali oni k Tobě." 
A funguje to!

8. otázka: Plánuješ nějaké akce, kde tě můžeme vidět?


Momentálně plánuji svoji první blogovou akci. Bude to spíš příjemný posezení s holkama, který LifestyleBrno čtou a které mě chtějí osobně poznat. Přece jen jsem tak lehce některým vkročila do života bez ohlášení a je lepší, když mě poznají osobně. Beru na sebe tu zodpovědnost, že mi plno z nich dává důvěru, denně se mě ptají na doporučení a rady... Díky za rozhovor!

Milí, dostali jsme se k úplnému konci dnešního článku. Terčiny tipy a recenze najdete právě na jejím blogu. Přejeme vám krásné Velikonoce a mimo jiné i úspěšné následující dny. Čekáme na vás na Facebooku i na Instagramu!

sobota 26. března 2016

Petra Popelková - Mc Paleček - rozhovor

Milí čtenáři,
dnes se vydáme na společnou výpravu do Mateřského centra Paleček v Blansku. My už to tam trošku známe, protože právě minulý týden jsme se tam vydali za Petrou Popelkovou, členkou širokého týmu lektorek. Pojďme se podívat na to, co to vlastně mateřské centrum je anebo co taková činnost obnáší!

Mc Paleček a jeho akce

Petra Popelková je jedna z lektorek centra a maminkou tří dětí, které mají centrum jako svůj druhý domov. Rozhodla se svůj volný čas na mateřské dovolené využít efektivně a smysluplně, což jí centrum rozhodně umožňuje. Svým i jiným dětem takto poskytuje vzdělání, vede je k samostatnosti, učí je vycházet s jinými dětmi a v neposlední řadě jim dělá radost spolu s dalšími lektorkami. 

Už od malička měla sen stát se učitelkou. Jak sama řekla, kvůli určitým podmínkám nemohla studovat na střední pedagogické škole, navíc ji v tom ani její okolí nepodporovalo, tak nakonec zvolila gymnázium. Po něm zkusila studovat medicínu, ale zřejmě to nebyl její šálek kávy, proto se vydala k vysněnému učitelství v oboru biologie a chemie. Její sen se jí opravdu splnil a stala se učitelkou 2. stupně na základní škole. Později se stala maminkou a nyní se naplno věnuje mateřskému centru. Do školního kabinetu však brzy plánuje návrat. 

Petra Popelková

Mateřské centrum poskytuje spoustu aktivit jak pro děti, tak i pro jejich maminky. Cílem celého projektu je umožňovat kontakt mezi maminkami, aby si mohly předávat zkušenosti a rady. Dále centrum dává maminkám s dětmi možnost trávit čas prostě jinak, efektivně a zajímavě! Rozhovor, kde se o Petře a samotném projektu dozvíme víc, právě následuje.


1. Otázka: Jak to všechno vůbec začalo?


Když se narodila nejstarší dcera, začali jsme chodit do centra – nejsem ta maminka, která by s dítětem celý den stavěla hrady z kostek. Později mě předsedkyně požádala o výpomoc, protože to vše dohromady zkrátka nezvládala. S kolegyněmi jsme vymýšlely nové aktivity – cvičení, divadlo… Později centrum získalo název: „Paleček.“

2. Otázka: Jak vypadá v Palečku normální den?


Dopoledne většinou probíhá nějaké cvičení, poté následuje třeba hudební škola, výuka angličtiny, cvičení pro nastávající maminky nebo plavání. Dále maminky mají možnost navštívit i alternativní akce – výuka o nošení dětí v šátcích, o bezplenkové metodě. Tyto akce jsou takové otevřenější, ale já si myslím, že nic se nemá přehánět.

3. Otázka: Působí to tady velice pozitivně, děti zde mají spoustu hraček, zdi jsou krásně vymalované, máte plno pomůcek ke cvičení – to jste si vše zařídili sami?


V prvé řadě bych chtěla zmínit, že celé centrum je naprosto neziskové, takže slovo „podnikání“ je pro náš projekt teoreticky nepoužitelné. Vše pochází od nás, zdi malovaly maminky, které jsou na malování šikovné, hračky jsme buď koupily, a nebo jsme je dostali darem, zkrátka kdo co dá, to máme. Myslím, že na centru jde vidět, že vše je týmová práce, jeden člověk by tohle nedokázal.


Vytvořit příjemné prostředí se týmu jistě povedlo!

4. Otázka: Kdybyste si mohla vybrat mezi školou a centrem, co by to bylo?


Jednoznačně centrum, protože je to moje čtvrté dítě. Ráda bych zde zůstala déle, ale děti prostě rostou a centrum už pro ně nebude ideálním místem, kde by mohly trávit čas.

5. Otázka: Jistě jste za ta léta v centru získala mnoho zkušeností – využíváte je nějak ve své výchově dětí?


Přímo zkušenosti jsem asi nevyužila, ale někdy mám pocit, že jsou mé děti „šizené.“ Rozhodně si to nevyčítám, já bych nevěděla, co s nimi mám doma dělat – takhle se baví a vzdělávají, já se realizuji a jsme všichni spokojení. I když je pravda, že někdy ta práce je na úkor dětí i mého volného času, zejména tehdy, když chystáme nějakou větší akci.

6. Otázka: Najdete si vůbec čas na odpočinek?


To víte, že najdu, ale čím dál tím méně. Naštěstí mám úžasného manžela, který je ochoten děti kdykoliv pohlídat a já si tak můžu jít sama zacvičit. Někdy s kolegyněmi pořádáme takový večírek právě u nás v centru, kde si při troše vína zahrajeme Activity a společně dobíjíme baterky. A pokud mi okolnosti dovolí, ráda si po obědě někdy zdřímnu.

7. Otázka: Máte nějaké motto, nebo vzor?


Nemám ani jedno, protože vždy jednám podle svého uvážení.

8. Otázka: Co byste vzkázala čtenářům?


Nebojte se! Nebojte se a jděte za svým snem. Protože... Život je zkouška. Je to jen zkouška. Kdyby to byl skutečný život, dostali bychom podrobnější instrukce o tom, kam máme jít a co máme dělat!

Sami jste se mohli přesvědčit, že celý projekt přináší radost všem, kteří se na něm jakkoliv podílí. Pokud jste třeba z okolí Blanska a chcete se o centru dozvědět více, můžete navštívit jejich webové stránky, kde najdete program na jednotlivé dny v týdnu, nastávající akce a další potřebné informace. My Petře přejeme hodně štěstí do života a vzkazujeme jediné – jste prostě Superwoman. My už se na vás, milí čtenáři, těšíme v dalším článku anebo 1. dubna osobně na autorském čtení!

úterý 22. března 2016

Soňa Porupková, žena žijící si svůj sen - rozhovor

Dámy a pánové,
nedávno jsme vydali vzorový důkaz o tom, že žít svůj sen a milovat svou práci je možné. Soňa Porupková proměnila svůj sen moderátorky ve skutečnost a baví posluchače rádia a sděluje informace divákům České televize. Pojďme se více seznámit s touto ambiciózní Superwoman formou rozhovoru!


Soňu Porupková

1. otázka: Líbí se mi tvoje věta „spadla jsem do vody a učila jsem se plavat.“ Myslíš, že by všichni měli na začátku podnikání/práce rovnou hozeni do vody?


Je to ta nejlepší škola. Můžete mít několik titulů z vysokých škol, ale pokud se v praxi nenaučíte plavat, budou vám k ničemu. Vidím to na mnoha svých vrstevnících, kteří zrovna vyšli ze školy, mají sice před jménem Mgr., ale pro firmy nebo vlastní podnikání jsou nevyužitelní, protože celý svůj dosavadní život trávili s hlavou sklopenou v knihách. Realita je však od studijních materiálů mnohdy na kilometry vzdálená. Je dobré mít v daném oboru teoretický základ, ale co podle mě dnes rozhoduje o úspěchu, je schopnost naučit se v dané branži chodit, ideálně lépe než ostatní kolegové.

2. otázka: Proč sis vybrala zrovna Českou televizi?


Je pro mě garancí seriozního média. Pracují zde novináři s mnohaletou novinářskou praxí, měla jsem proto možnost učit se od těch nejlepších. Od těch, o kterých na vysoké škole slýchala na přednáškách. Ztotožňuji se s myšlenkami a vizemi veřejnoprávní sféry. Nechtěla jsme pracovat pod diktátem komerčních sdělení, práce v České televizi mi umožňuje předávat informace nezkresleně dál, což člověka nesmírně osvobozuje a může se tak plně soustředit na práci, která ho baví. Oslovili mě i jiné známé televize, ale nemám popravdě důvod měnit vybavenou vilu v přírodě za nedostavěnou garsonku na betoně.

3. otázka: Jaké byly tvoje první pocity, když jsi dostala nabídku vlastního pořadu?


Satisfakce, radost, strach. Byla jsem nadšená, že konečně budu moct zúročit roky dřiny a ukázat, co ve mně je. Byla to obrovská příležitost, na kterou jsem čekala několik let. Ale zároveň to pro mě byla obrovská výzva. Cítila jsem velkou zodpovědnost, nebyla jsem si jistá, zda takové sousto zvládnu. Ano, měla jsem do té doby zkušenosti s každodenním moderováním v rádiu. Ale vysílání v živém přenosu na celostátním zpravodajském kanálu je nesmírná zodpovědnost - vůči divákům, vůči mé rodině, vůči mně samotné. Pokud nás ale strach nelimituje, dokáže nás namotivovat a pro mě byl paradoxně tím nejsilnějším motorem.

4. otázka: Moderuješ v rádiu, různé akce. Jak to přijalo tvoje okolí? Máš kolem sebe i lidi, co ti závidí a jak reaguješ na jejich chování?


Ráda používám tento citát: "Závist je průvodkyní slávy a lidé ji rádi upínají těm, kteří nad ně vynikají." Nevím, zda-li je to jakýsi znak české povahy, ale závist je pro naši populaci tak typická. Člověka zamrzí, když tyto tendence pocítí i v řadách svých blízkých přátel, ale na druhou stranu mi to spíš lichotí. Když o mně mají lidé tendenci mluvit, v jakémkoliv slova smyslu, dělám pravděpodobně svou práci dobře.

5. otázka: Plánuješ v budoucnu i další pořady a moderování?


Ráda překonávám nové výzvy, takže ano. V rádiu aktuálně připravuji pilotní díly pořadu o levném cestování. Takzvaný travel hacking je aktuálně velkým trendem a různé světové destinace jsou dostupné doslova za kačku. Současně se otevírají nové možnosti i v televizi, ale ty si zatím ponechám pro sebe :)

Soňa za kamerou


6. otázka: Každé ráno se snažíš předat pozitivní energii. Jak ty sama odpočíváš a motivuješ se?

Pokud mám možnost, po ranním vysílání se snažím každý den načerpat energii krátkým šlofíčkem. Popravdě jsem si na to už tak zvykla, že bez hodinového spánku v průběhu dne nejsem schopná fungovat. Obrovským pohonem je pro mě taky příroda a sport, ideálně pokud to mohu spojit. Jsem typ, který miluje slunce, takže se teď konečně začínám probouzet ze zimní lenosti a trávím co nejvíce času na procházkách s pejskem nebo běháním v lese. Je až neuvěřitelné, jak člověka dokáží posilnit zvuky a atmosféra jarní přírody. 

7. otázka: Když slyšíš slovo Superwoman, co první se ti vybaví?


Nebojácná žena, která se nevzdává a plní si své sny. Nezáleží, jestli jde o sny kariérní, rodinné nebo cestovatelské. Obdivuji ženy, které i přes těžké životní situace neztrácejí naději, nespokojí se s nepřízní osudu, ale bojují za lepší život, ať už svůj vlastní, nebo svého okolí. 


8. otázka: Na kterých akcích tě v blízké budoucnosti můžeme vidět?


Od dubna plánujeme několik akcí po Brně s rádiem Kiss Hády, můžu například prozradit, že budeme v ulicích jezdit na tzv. Hoverboardu a sbírat co nejvíce podání rukou s kolemjdoucími. 

Koncem dubna pak budu přednášet v Praze na konferenci o trendech ve vystupování na veřejnosti. Pokud by čtenářky zajímaly rétorické tipy, ale také rady od předních českých stylistek, přihlašovat se mohou zde.

9. otázka: Chtěla bys něco říct na závěr čtenářům?


Život může být příliš krátký na to, abychom se trápily nad maličkostmi. Mnoho problémů v našich životech si vytváříme pouze ve vlastní mysli, nenechte se proto rozhodit aktuálními nepříznivými situacemi, či reakcemi některých lidí. Buďte své, dopřávejte si sebelásku a snažte se z každého dne vyčerpat to nejlepší

A my vám, milí čtenáři, přejeme úspěšný zbytek dne! Těšíme se na vás v dalším článku.

sobota 19. března 2016

Soňa Porupková, žena žijící si svůj sen

Vážení čtenáři,
posloucháte ráno rádio? Pokud ano, tak je dost pravděpodobné, že hlas doprovázející váš start dne patří ženě, jedné z dalších Superwomen, se kterou máte čest se seznámit. Vy už se s ní vlastně možná znáte, pokud sledujete pořad České televize @online. Více nám o sobě sdělí v dnešním medailonku!

Soňa Porupková
"Kolik lidí dnes žije svůj sen? Je příjemné sledovat, že stále více žen se snaží kariérně prosadit, ale ne snad proto, aby se platově vyrovnaly mužům, avšak proto, aby byly šťastné a spokojené samy se sebou. Jmenuji se Soňa Porupková a ve svých 25 letech jednoznačně svým snem žiju. 
Vždy jsem ráda bavila své okolí, sledovala lidské úsměvy a současně jsem toužila lidem předávat informace. Už přibližně ve svých 12 letech jsem proto měla jasnou vizi - chci být moderátorka. A jelikož mám v životě ráda řád, rozhodla jsem se pro studium žurnalistiky a mé celoživotní kroky proto vedly k přímému cíli. Už v průběhu vysokoškolských let jsem začala pracovat jako moderátorka v brněnském Free rádiu, které je do dneška mou srdcovou záležitostí. Nenavštěvovala jsem žádné rétorické kurzy, nikdo mě neučil, jak se moderuje - jednoduše jsem spadla do vody a učila se plavat, občas jsem se sice napila vody, postupně se ze mě ale v tomto přirovnání stala profesionální plavkyně.

Součástí studia žurnalistiky na Masarykově universitě byla i několikaměsíční praxe ve vybraném médiu - já si vybrala Českou televizi, necelého půl roku jsem pracovala jako redaktorka - vybírala si témata, natáčela rozhovory s lidmi, vlastní reportáže. A poté přišla ona, věřím, že osudová nabídka - moderovat vlastní pořad. Ten jsem si ale musela nejdříve i vymyslet. Dnes jsou to už tři roky, co pravidelně připravuji a moderuji pořad o internetovém dění a aktuálních trendech @online na zpravodajské ČT24.

 Soňa v akci
V tomto mezidobí jsem se nevzdala ani práce v rádiu, které je už sedm let stále mou láskou. Pouze jsem změnila rozhlasovou stanici na Kiss Hády a nyní předávám energii společně s kolegou všem ranním ptáčatům každý den v ranní show mezi 6-10 hodinou. Další kapitolou mého života jsou pak živě moderované akce, našla jsem si zálibu zejména v podnikatelských a IT eventech, obecenstvo složené z 200-300 mužů je většinou velmi překvapené, že je celý den provází křehká blondýnka. 
Miluji kombinaci této práce - v rádiu se snažím posluchače po ránu zabavit, předat jim pozitivní energii, potěšit je. V televizi se ode mě naopak vyžaduje serioznější přístup, naše diváky informuji a vzdělávám je v dané oblasti. A jak se zdá, vzdělávání je neoddělitelná součást mého života. Rozhodla jsem se všechny dosavadní znalosti a dovednosti nenechat si jen pro sebe, a proto je předávám dál v rétorických kurzech SkrzKrk. Jsou určeny těm, kteří se chtějí ve svém projevu na veřejnosti zdokonalovat, zlepšit artikulaci, umět pracovat s gesty nebo usadit hlas do příjemné tóniny. Je bohužel smutné, že dnes ve školních osnovách nenajdete nic jako výuku rétoriky nebo vystupování - přitom všichni ti studovaní lidé - manažeři, právníci, politologové často vystupují na veřejnosti, promlouvají k ostatním lidem, ale mnohdy nemají ani základy správného projevu. A to bych ráda změnila, přála bych si, aby lidé začali se lidé začali na veřejnosti projevovat kultivovaně."

Milí, už teď se můžete těšit na rozhovor s touto Superwoman! Věříme, že vám přinese spoustu inspirace - při nejmenším důkaz, že milovat svou práci je možné. My na vás čekáme na Facebooku a Instagramu

čtvrtek 17. března 2016

Lada Hajzlerová - rozhovor

Dámy a pánové,
minule jsme vám představili projekt Život moderní ženy a s ním Martinu Šimáčkovou, právě zakladatelku projektu. Na něm se podílela spolu s ženou, která svůj první živnostenský list držela ve 24 letech a o podnikání tehdy vůbec nic nevěděla - jako byste neplavce hodili do vody a řekli: "Plav." Lada Hajzlerová si prošla náročnými začátky cesty podnikání, nyní je vděčná za to, že toto rozhodnutí učinila a dočkala se tak změny svého života k lepšímu. Lada nám prozradila mimo jiné i tajemství, jak skloubit osobní život s tím profesním. Pojďme se inspirovat!

Zde se o projektu Život moderní ženy dozvíte více!

Lada Hajzlerová

1. otázka: Kdy a proč začal ten zlom, kdy jste se rozhodla podnikat?


Vždycky jsem si myslela, že jsem něčím výjimečná. Měla jsem velké plány a cíle do budoucna a hledala jsem způsob, jak je uskutečnit. Podnikání byla jediná možnost. Ráda si dělám věci po svém, jsem tvrdohlavá, a tak jsem do toho šla. Když jsem v ruce držela živnostenský list, bylo mi 24 roků. Vůbec nic jsem o podnikání nevěděla, bylo to náročné, ale nyní jsem vděčná, že jsem se do toho pustila.


2. otázka: Co Vás přivedlo vytvořit projekt Život moderní ženy?


Nebyl to můj nápad. Přišla za mnou Martina Šimáčková - teď již nynější kolegyně. Měla jen vizi, že chce pomáhat ženám. V tu dobu jsem vůbec netušila, že tento projekt se takto rozroste. Ona má umění komunikace a práce s ženami, já jsem zase realizátor toho, s čím přijde. Stejně tomu bylo i teď s knihou Za všechno může kadeřnice, kterou jsme nyní vydali.

3. otázka: Která z žen Vás v poslední době inspirovala?


Jelikož se věnuji marketingu na sociálních sítích, tak to byla to Sheryl Sandbergová (ředitelka Facebooku) s její knihou Opřete se do toho. Ženy, práce a vůle uspět. Kniha je úžasnou inspirací. Ráda čtu a knihy jsou součástí mého života.

4. otázka: Máte dlouhodobější vizi ve svém podnikání?


Těch vizí je rozhodně více. Jako celkovou vizi mám pomáhat. Chceme světovou firmu, která změní pohled na život jak ženám, tak mužům.

5. otázka: Jak zvládáte skloubit osobní život s profesním životem?


Je to všechno o prioritách. Přes den můžete pracovat na svých snech v práci, která vás baví, a večer být s partnerem nebo rodinou. Pokud potřebujete více času na svoji práci, zapojte partnera nebo děti do svých aktivit. Když jsme dokončovaly knihu, denně jsem hlásila, jak se to posunulo a že máme nové objednávky. V tu chvíli vás partner podpoří a těší se z vašich úspěchů s vámi.

Lada Hajzlerová

6. otázka: Jakým způsobem odpočíváte?


Čtením. Koupelí. Cestováním. Hlavně aspoň 2 dny v měsíci mám jen pro sebe. Zkrášluji se anebo jen koukám na filmy.

7. otázka: Jaké je Vaše osobní motto?

"Vše je jen na tobě."

8. otázka: Co si představujete pod slovem SUPERWOMEN?


Někoho, jako jsem já :) Překonávat svoje limity, i když to někdy bolí a máte strach.

9. otázka: Co byste vzkázala čtenářům?


Najděte si práci, kterou milujete a partnera, který si vás váží. Vše ostatní se stane samo.

10. otázka: Akce, které plánujete nebo na kterých Vás můžeme vidět?


Jsem hlavně organizátorka akcí, takže mě osobně na pódiu zatím asi neuvidíte. Ale jelikož nám vyšla kniha, máme křest na plánované akci Cesta vzhůru s Životem (Moderní Ženy). Bude to 16. 4. 2016. Na co se můžete těšit? Diamantový přípitek, křest knihy, 5 zajímavých osob bude hovořit o osobním rozvoji. Každý dostane dárečky v hodnotě více jak 2000 Kč. Dále vás čeká degustace vína, prodej Davídkova koření, můžete se nechat změnit na přístroji IN body a nebo si nechat vybělit zuby. No jak to shrnout? Bude to velká akce! Více se dozvíte na našem Facebooku nebo webu.

A my vám, milí čtenáři, přejeme samé úspěšné zítřky. Již brzy se těšte na seznámení s další inspirativní ženou, jejichž hlas možná posloucháte každé ráno v radiu. Těšíme se na vás i na našich sociálních sítích!

sobota 12. března 2016

Martina Šimáčková a její kniha "Za všechno může kadeřnice" - rozhovor

Milí,
jste pozorní čtenáři? Pokud odpověď na tuto otázku jednoznačně neznáte, k jejímu najití vám může pomoci již v dubnu dostupná kniha s názvem: "Za všechno může kadeřnice." Název knihy může vyvolávat různé impulzy ve vaší fantazii a můžete si pod ním představit ledacos. Ať už v něm hledáte jakýkoliv smysl, věřte, že smysl opravdu má!


Martina Šimáčková je kromě lektorkou projektu Život moderní ženy také autorka této knihy, o které na YouTube kanále výše zmíněného projektu řekla následovné:
"Vzhledem k tomu, že v knize jsou relativně krátké povídky, tak díky tomu, jak naznačuji, jak žena vypadá, jak je učesaná, já můžu popsat i její charakter. Když se žena stará o psy a kočky, tak nehledí na to, jak má seplý pramínek vlasů, nebo jak vypadá, když zmokne. Zatímco je žena podnikatelka, která se zajímá o své vystupování, tak má samozřejmě účes uhlazenější a perfektně střižené vlasy..."
Martina Šimáčková

Vraťme se k otázce, zda-li jste pozorní čtenáři. Pokud jimi opravdu jste, zjistíte, kolik je hrdince v povídce let, i když to v knize není přímo napsané. Dokonce může zjistit, v jakém měsíci se příběh odehrává. Autorka si v povídkách také pohrála se jmény hrdinek, která tam také nemusí vždy zaznít a pokud jste pozornými čtenáři, přijdete na celé jméno, nebo alespoň na začáteční písmeno hrdinky. Pojďme se podívat na rozhovor se samotnou autorkou v dubnu vycházející knihy.

1. V dubnu má vyjít Vaše kniha "Za všechno může kadeřnice", jak byste tuto knihu jednou větou popsala? 


O obsahu: Kniha povídek z reálného života nejen pro ženy a nejen o ženách. O názvu: Není nikdo méně podstatný v životě každé z nás, než kadeřnice, na kterou bychom měli ukazovat prstem, že za něco může. 

2. Proč právě název knihy "Za všechno může kadeřnice?"


 Je čas pro uvědomění si, že za všechno v životě si máme nést odpovědnost samy a vše, co se nám "děje"v životě, je odrazem toho,  jak se k životu stavíme. 

3. Vzkazujete prostřednictvím své knihy ženám nějaký vzkaz? 


Vezměme život do svých rukou a ze všeho, čím v životě procházíme se můžeme ponaučit a pak i lépe pochopit svoje okolí. 

4. Můžeme se těšit na další pokračování knihy? 


Určitě. Do této knihy se nevešly všechny náměty a povídky, které vyplývaly již z napsaných. Další bude kniha povídek s už větším uvědoměním a pochopením sebe sama. Pracovní název je zatím "Za všechno si můžu sama."

5. Jaká byla reakce okolí, když jste se rozhodla vydat knihu? 


Okolí se rozdělilo na dva tábory. Jeden byl velmi překvapen a potěšen a se zájmem sleduje život mé první knihy. Druhý jen konstatuje, že to věděl, a že to bylo jen otázkou času, kdy něco napíšu. 

Předčítání nové knihy v kavárně¨

6. Jakým způsobem odpočíváte?


Prací nebo aktivním odpočinkem. Miluji každodenní procházky se psem, ruční práce všeho druhu a malování. 

7. Jaké je Vaše osobní motto? 


"Je jen na nás, jak se ke všemu postavíme a jak co vyřešíme. Vždy máme minimálně možnost vybrat si ze dvou možností, ze dvou úhlů pohledu. "

8. Co si představujete pod slovem SUPERWOMEN? 


Ženskou obdobu Supermana - Catwoman.


9. Co byste ráda vzkázala čtenářům? 


Nejdůležitější v životě je podle mne komunikace. Když zapracujeme na jejím zlepšení vůči sami sobě, vůči partnerům, dětem, rodičům, kolegům i cizím lidem, kvalita celého našeho žití se neskutečně zvýší. 

10. Jaké jsou akce, které plánujete nebo na kterých Vás můžeme vidět? 


Průběžně můžete sledovat naše webové stránky a nebo FB Život moderní ženy, kde najdete třeba nejbližší autorské čtení s povídáním v nějaké příjemné kavárně. A ráda vás zvu na velkou konferenci "Cesta vzhůru s Životem Moderní Ženy," která se koná 16.4. v Impact Hubu v Brně. Můžete se těšit na křest mé knihy, zajímavé lektory, poutavé stánky, balíčky plné hodnotných dárků pro každého, bohatou tombolu a možná budete mít štěstí a ve vašem pohárku s vínem naleznete pravý diamant.

středa 9. března 2016

Nikol Wlochová - žena mnoha tváří - rozhovor

Vážení,
ženu mnoha tváří, Nikol Wlochovou, jsme vám již představili. Její autorská značka Alokin představuje svatební šperky, zrcátka, ale třeba i šaty. Další projekt nesoucí název Dětská osobnost je kroužek, ve kterém se Nikol bude věnovat tomu, co školní osnovy neobsahují. Je moc hezké, že nás ve škole naučí (nebo se alespoň snaží naučit) goniometrické funkce či počítání s logaritmy, které za nás ochotně může vypočítat kalkulačka. Ale důležitost vlastního názoru a životních cílů jakoby pro úspěšný život nebyly dosti důležité. Pojďme si přečíst to, co Nikol o sobě a svém projektu prozradila.

Nikol Wlochová

1. otázka: Kdy a proč začal ten zlom, kdy jste se rozhodla podnikat?

Podnikám odjakživa, jinak to ani neumím. Vždycky jsem dělala, co mě bavilo a co jsem chtěla. Akorát jednoho dne jsem svou činnost i zpeněžila a začala vydělávat. Začalo to instruktorstvím cvičení Zumba fitness v roce 2010 při studiu VŠ a právě Zumba mi dala základy, bez kterých by dnes nebyly mé osobní projekty.

2.otázka: Jak na vaše podnikání reagovalo okolí?

Vcelku dobře. Moji skvělí rodiče jsou na volné noze, a tak jsem měla vzor a motivaci. Jsem za to moc vděčná, protože jsem člověk, který trpí a vadne, když se MUSÍ něčemu přizpůsobit. Ráda si věci dělám po svém. Měla jsem spoustu podpory od mojí milované maminky a tatínka, mého úžasného přítele, super sestry a kamarádek. Ale samozřejmě, že jsem se setkala i se strachem od svého tatínka, který se bál, že to nezvládnu. Je to přece jen odpovědnost nejen za sebe samu. Ale dnes už vím, že i strach a obavy okolí nás můžou více nastartovat, a že to neznamená, vzdej to, ale naopak běž do toho! Je třeba ukázat lidem, že to jde a že na to má každý, kdo chce! Navíc strach našeho okolí často znamená ochranu a lásku před překážkami, se kterými se podnikání ruku v ruce veze, a tak neodsuzujte své okolí za to, že vyjadřují strach, je to jen druh lásky…

3.otázka: Kde vznikl nápad vaší značky Alokin, tedy šperků, doplňků a jiných individuálních objednávek?

Opět přetavením toho, co miluji k ostatním lidem. Musím říct, že miluji krásu. Ráda se obklopuji krásnými věcmi a zřejmě mám talent je i tvořit. Před dvěma lety jsem začala navštěvovat korálkové obchůdky, vrátila se opět k tvoření šperků z perliček a při objevování všeho toho krásného zboží jsem narazila na skleněné kamínky české firmy Preciosa. Jsem pravá „straka“, a tak dlouho netrvalo a už jsem tvořila šperky s těmito nádhernými kamínky. Udělala jsem si pro sebe snad všechny druhy, barvy a tvary a řekla si, že si to nemůžu nechat jen pro sebe a začala tvořit i pro ostatní. Největší paradox je, že mám nejraději náušnice a ty jsem do 18 let nemohla nosit kvůli alergii. Po seznámení s přítelem jsem se rozhodla to opět zkusit a povedlo se. Zkrátka muselo, abych se dnes mohla taky sebeprezentovat.
Nikol se svými šperky Alkoin



4.otázka: Pokud tomu dobře rozumím, každý šperk je originál? A vytvořen přímo Vámi?

Ano, je to tak. Tvořím to já sama svýma rukama, za které děkuji. A nebaví mě tvořit stejné kusy, a tak aspoň vzory kamínků musí být jiné, když už ne od základu jiný šperk… Copak v přírodě najdeme něco stejné jako přes kopírák? Každá žena je jiná a potřebuje originální šperk, který bude zrcadlit její jedinečnou krásu. Myslím, že s tím už se brzy nespokojíme -  mít to, co má stovka dalších žen. Už nám to nebude stačit, protože je to lidská přirozenost - být originální. Tovární a systematická výroba milióny stejných kusů je spíš o tom, jak touto manipulací dosáhnout uznávání přibližně stejných hodnot celé masy. A ono to navíc ani nejde udělat ruční prací úplně stejný kus, naštěstí.


5.otázka: Váš projekt "Dětská osobnost," se zaměřuje na rozvoj právě dětských osobností. Co Vás k založení projektu dovedlo?

Moje vnitřní rebelství. V tom smyslu, že mám schopnost vnímat, co ve společnosti chybí, nefunguje a co je potřeba vytvořit, aby zde byla možnost alespoň pro některé lidi tuto černou díru zaplnit. Svoboda a demokracie je o tom, abychom si mohli vybírat. Každý jsme jiný a každý potřebujeme žít jinak. A proto nikdy nebude fungovat jedna pravda pro všechny, kterou se sem snaží nacpat mainstream, ale vždycky bude fungovat žít podle své vlastní vnitřní pravdy. Mým cílem je vytvořit platformu, která bude připravovat děti na životní cestu dospělého a motivovat je k tomu být šťastný, autentický a žít pravdivý život. Jednoduše alespoň trošku přispět k vědomé, usměvavé a šťastné budoucí generaci.

6.otázka: V jednom úvodním videu k Vašemu projektu jste uvedla, že nemáte ráda autority - tedy ty autority, které mají jakousi schopnost mocnosti, manipulace apod. Proč tomu tak je? 

Jsou lidé (i děti), kteří jsou ve fázi, kdy potřebují nad sebou manipulativní autoritu a je dobré si tím projít, aby si člověk uvědomil svou hodnotu a to, že je schopen si svůj život řídit sám. Ale já jsem si tím projít nemusela, přirozeně to vím a nechci, aby tím procházeli moji svěřenci, protože je mi tato forma učení či koučování cizí. Není to moje cesta, abych byla přísnou manipulativní a mocnou autoritou či nadřízeným a musí to vědět i lidé, kteří do mého projektu vstupují. Říkám, že si buduji ničím nepodmíněný respekt a úctu založený na lásce.

Ikona projektu Dětská osobnost

7.otázka: Jaká je Vaše nejhezčí zkušenost z práce s dětmi?

Láska. Děti mě mají rádi a já je. Jsou tak čisté. A co jsem se od nich naučila? To, že i když uděláte chybu a rozčílíte se, ztratíte trpělivost…A pak se omluvíte, odpustí vám hned a úplně zapomenou. Milují vás pořád, ví, že ta chyba vás netvoří, ale jen to byla jedna buňka v systému. Dospělí si často myslí, že když někdo udělá chybu, je hold tento člověk špatný a tedy ho ta chyba i tvoří.

8.otázka: I přes virtuální svět z Vás cítím obrovskou pozitivní energii. Pravděpodobně je to dáno Vaším pozitivním myšlením. Jak to děláte? Co byste poradila lidem, kteří úplně pozitivně nepřemýšlejí?

Děkuji. Já za to vděčím spousta lidem, ale hlavně jedné „diamantové bytosti,“ Martinovi. Kdysi jsem si myslela, že jsem na vše sama a za vše zodpovědná, že svůj život řídím. V určitém slova smyslu to tak je, ale je to také tak, že na nic a nikdy nejsme sami. Jsme podporování! Ať už blízkými, tak něčím, co nás přesahuje. Už jen příroda nás chrání a dává nám vše potřebné. Pokud jdeme správnou cestou, kterou nám ukazuje srdce, umíme dávat, přijímat a pomáhat ostatním lidem, což je ten největší dar v životě, nikdy, ani v těch nejtěžších chvílích si nebudeme myslet, že jsme tu sami. Je to lehkost bytí, když víme, že se můžeme odevzdat proudu života, když opustíme všechny své strachy a na to, co v životě přichází, se díváme jako na úkol a trénink, který nás může posunout dál. Je to velká práce, ale je to jen a jen o tom naučit se milovat bezpodmínečně. Já jsem se v tomto už hodně posunula, ale také se to stále učím! Nicméně bez mých blízkých, úžasných bytostí, bych jen těžko horko byla dnes tam, kde jsem! Ze začátku bych poradila, aby lidé začali být pravdivě vděční za to, co už mají a podívali se, kdo všechno, to, co mají oni, nemá. Tím zvýší potenciál přijímat více hojnosti do svého života.

9.otázka: Co se Vám vybaví při slově "SUPERWOMEN?"

Žena, která miluje život a žije ho podle svého přání. Žena, která svým životem pozitivně inspiruje životy druhých a umí do společnosti přinést lásku v jakékoliv podobě. Ale také se mi vybaví moje maminka.

10. otázka: Chcete vzkázat něco čtenářům?

Ano, milí čtenáři, děkuji, že jste dočetli až sem a přeji vám mnoho životní harmonie. A doporučuji také, aby každá žena, člověk, který chce začít podnikat, dal do podnikání sebe, něco vytvořil, stvořil, zkrátka vložil do toho celé své srdce a předával, protože to je ta hodnota, to se oceňuje, protože to vyžaduje tvrdou práci a vytrvalost, ale právě ty věci, za kterými si stojíme, ať se děje cokoliv, stojí za to!

Věříme, že jsme slib hemžící se originality splnili a taky, že čtení bylo vyčerpávající. Některé věci prostě ve zkratce popsat nedají. My projektu Dětská osobnost držíme všechny palce a doufejme, že děti nastíní tam, kam má. Mimochodem, můžete nás sledovat i na Facebooku a Instagramu, kde vám žádné novinky neutečou!