Vážení čtenáři,
je krásné mít své vlastní sny, ať už jsou o čemkoliv. Ještě krásnější je tyto sny realizovat. Jana Šimková, bývalá profesionální tanečnice, si svůj sen splnila a jak se dočtete níže, mnohdy to stálo velké úsilí - právě to totiž dokáže mnoho lidí odradit. Být úspěšný a šťastný není otázka okamžiku, je to proces. Proces, který je zároveň zkouškou. Jana svou zkouškou prošla, vlastní své vlastní pohybové studio, a tak si splnila to, co vždy chtěla. Pojďte se podívat na její cestu k úspěchu.
Jana Šimková
"Vztah k pohybu a radost z něj mi byly dány od narození. Od pěti let jsem se věnovala moderní gymnastice. Rodiče mě jako malou vzali na baletní představení Labutí jezero a já byla zcela okouzlena. A tak se ke gymnastice přidala Baletní škola I.V.Psoty v Brně. V deseti letech mě přijali na taneční konzervatoř a tím se mi splnil můj velký sen. Po náročném osmiletém studiu jsem nastoupila do angažmá v ND Brno jako baletka. Také jsem působila v angažmá v Landestheater Linz. Po patnácti letech profesionální taneční kariéry jsem našla v sobě odvahu a sílu ze dne na den ukončit tento dětský sen a odešla jsem na Úřad práce. Rychle jsem zjistila, že pokud chci pracovat, musím si práci vytvořit sama, že na mě nikdo nečeká. A tak jsem se do toho dala a vrátila se ke sportu. Tohle šílené rozhodnutí v době, kdy jsem měla malinkatou dceru a manžel byl bez práce, se mi vyplatilo a já nikdy nelitovala. Začala jsem spolupracovat s plaveckou školou, kde jsem připravovala sportovní program pro rodiče. Postupné osamostatnění na sebe nedalo dlouho čekat a začala jsem předcvičovat lekce Aqua aerobiku. Brzy jsem začala ve své hlavě tvořit nový sen – vlastní pohybové studio. V roce 2006 jsem si svůj druhý sen splnila a studio má v současné době tři cvičební sály a několik poboček. Za těch deset let jsem spolupracovala se 70-ti lektorkami! Dokázala jsem skloubit začátek podnikání a prohlubování sportovních znalostí s narozením dcery, se studiem vysoké školy a nezbláznit se. Úspěch nebyl zadarmo, stálo mě to manželství - prostě někde život dá, jinde vezme. A rodí se další sny, jsem stále na cestě, těším se ze všeho, co přichází."
Od malička jste dělala balet. Nechybí Vám někdy?
Víte, já jsem pořád spjatá s pohybem, takže většinou nechybí. Nynější pohyb je umírněnější, takže si občas říkám, že by to chtělo se pořádně roztančit.. A tak jsem začala tancovat argentinské tango. A příležitostně zajdu do divadla na balet – a jsem ráda, že už jsem jen divák.
Co byste doporučila malým holkám, které chtějí být baletkami?
Aby to nedělaly. Málokterá skutečně uspěje. Je to spousta dřiny, jepičí baletní život a málo peněz. Těžko se pak hledá nové uplatnění, když je vám 30-35 let a nic jiného než tanec neznáte. Takže holky, pokud nejste pronikavý talent, nechte si balet jako zájmový kroužek vedoucí k ladnému držení těla.
Kdy podle Vás přišel ten největší zlom přejít od baletu k podnikání?
Když se mi narodila dcera, úplně mi to převrátilo žebříček hodnot a baletní touhy ustoupily. Po návratu do divadla jsem pochopila, že už to tam bude spíše na udržení se co nejdéle v angažmá. Ve chvíli, kdy se z mého dětského snu stalo „chození do práce,“ kde mě žádný postup nečeká – spíše sestup, rozhodla jsem se, že raději odejdu zavčas se vztyčenou hlavou, než aby mě za pár let někdo taktně vyhodil tím, že mi už neprodlouží pracovní smlouvu.
Čím se především liší Vaše studio od jiných v Brně?
Jsme jasně vyprofilovaní – zdravotní funkční pohyb, uzavřené kurzy (pětiměsíční nebo tříměsíční) a různé specializace – kurzy Lordoza, Pánevní dno, Chodidla, Zdravé cvičení pro děti, workshopy pro veřejnost. To v běžném fitku opravdu nenajdete.
Reaguje Vaše studio na nové trendy ve cvičení?
Jak na které. Všeobecně jsem opatrná. Když nějaký styl vyletí a je po něm „hlad.“ často zájem za nějakou dobu opadne. Mám raději časem prověřené pohybové styly a metody, které mají dlouhodobou hodnotu pro lidské tělo. Navíc myslím, že vše už tady bylo, jen se to obléká do nových trendy kabátků – aby se to mohlo znovu prodat.
Pohybové studio Jany Šimkové
Jaký sport je Váš nejoblíbenější?
Určitě nordic walking, ten splňuje mou představu- ráda chodím pěšky a ráda v přírodě. Tady mám obojí. Jako divák mám ráda moderní a sportovní gymnastiku, krasobruslení, atletiku.
Kde berete tolik energie a jak se motivujete?
No, energii tedy mám, to je pravda. Nabíjím se v přírodě a taky na své zahrádce, kterou mám již léta. Nosím konve s vodou, jezdím s kolečkem, ryji...Bezvadný tělocvik. Zdědila jsem tuhle vášeň po babičce, které byla vyhlášená zahradnice a já na její zahrádce trávila část dětství. Spousta mých známých naprosto nechápe, kde při svém vytížení beru čas a sílu právě na tohle. A přitom je to naopak – dobíjí mě to. A když sedím na stromě a trhám ovoce, svět se zastaví, všechny provozní starosti studia jsou na míle vzdáleny a jsem jen tady a teď.
Jaké je Vaše osobní moto?
Mám jich víc, ale například:
"Nevzdávej se. NIKDY se nevzdávej."
"Netlač řeku, teče sama."
"Kdo chce svítit druhým, musí sám zářit."
Co si představujete pod slovem SUPERWOMEN?
To slovo mě docela děsí. Dejme tomu, že prima ženu si představuji jako dámu, která je vnitřně silná a odolná zkouškám života, nevlaje jen tak ve větru podléhající svým emocím nebo zcela závislá na jiných. Přes svou sílu dokáže zůstat ženou, dávat i přijímat lásku. Žena, která je laskavou, milující matkou.
Na jaké workshopy nebo akce se můžeme těšit?
Nejblíže mohu pozvat ženy na workshop Pánevní dno v pátek 29.4 a chystáme workshop o Chodidlech na květen. Také pořádáme víkendové sportovní akce pro aktivní ženy, nejbližší je teď v dubnu a další pak v říjnu v krásném hotelu Samsara u Blanska.
Věříme, že příběh Jana je pro vás dalším důkazem, že kdo chce být úspěšný, bude. Zajímalo by nás, jestli máte taky nějaký svůj sen a pokud ano, co děláte pro to, abyste ho zrealizovali? A bojíte se neúspěchu? Těšíme se na vaše názory!
Žádné komentáře:
Okomentovat