Rozhovor s majitelkami Cupcakekárny

Vážení čtenáři,
dnes vám představíme zajímavý brněnský podnik, kteří někteří z vás třeba i navštěvujete! Není to ani cukrárna, ani kavárna, ale rovnou Cupcakekárna! Tento originální a zajímavý podnik vlastní dvě mladé ženy, které do toho šly společně z jednoho prostého důvodu - víc hlav, víc ví. Verča a Lucka jsou spolužačky a kamarádky z vysoké školy, které si přály po dokončení školy začít podnikat... Pokud se chcete dozvědět, jaká byla cesta k podnikání, jak vlastně vznikl nápad Cupcakekárny a mnohem více, čtěte dál!

Verča a Lucka

Prvotní nápad byl vlastně úplně obyčejný - holky chtěly provozovat kavárnu v centru Brna. Přišly na to, že finančně by to bylo dosti náročné, a tak hledaly jakousi alternativu. Začaly si zkoušet péct cupcaky doma, zkoušely různé recepty a později si našly cukráře, protože ani jedna nebyla v oboru vyučená. Nějaký ten čas utekl a Cupcakekárnu mohou lidé navštěvovat od září 2015.

1) Jaké byly vaše začátky?

Dost zmatené. Celková rekonstrukce byla dost náročná, chyběla finanční představa. Na vše dohlížel tatínek Veroniky. Největší úskalí byla vitrína - chlapi nám nechali vitrínu u obchodu na paletě a my, holky, jsme si musely pomoci samy. Rozjezd se na nás projevoval velkým stresem a i nedostatkem spánku.

2) Jak na vaše podnikání reagovalo okolí?

Jedna část nám to přála a ta druhá část si myslela, že jsme se prostě zbláznily. Nejvíce nás dostávají lidé, kteří nás negativně hodnotí na Facebooku. Jsou to lidé, kteří jsou zdaleka, pečou si vlastní cukrovinky a někteří u nás možná nikdy ani nebyli...

3) Proč jste se rozhodly zrovna pro cupcake?

Jak už jsme uvedly, první myšlenka byla sice kavárna, ale později jsme si začaly cupcaky péct samy doma a chytlo nás to.

4) Jak vymýšlíte recepty?

Recepty si tvoříme vesměs samy, některé jsou inspirované ze zahraničí, konkrétně z Ameriky. Některé jsme si musely předělat - měly třeba moc cukru. Dále pečeme i bezlepkové cupcaky a každou středu u nás můžete najít veganské.

5) Máte hodně originální krabičky - byl to od vás reklamní tah?

Dlouho jsme řešily, jak cupcake zabalit a donést jej v pořádku domů. Grafik nám vymyslel krabičku s jednoduchým designem. Hned po otevření jsme dostali přes 1000 liků a naše krabičky se staly velkým lákadlem. I když to nebyl vůbec záměr, staly se naším reklamním tahem. 

Krabičky - nejsou úžasné?

6) Jak vidíte svou budoucnost?

Žijeme přítomností a momentálně hlavně řešíme to, jak se nejlépe provozně ustálit.

7) Jak odpočíváte?

Street dance - vystoupení na různých soutěží. A Veronika má pejska, tak procházky a tak dále.

8) Co vás motivuje?

Motivuje nás rozmanitost naší práce. Střídáme se na prodejně, a tak nejsme stále ve stereotypu. Práce nás baví a to je ta největší motivace.

9) Vaše motto?

"Cupcake is not muffin."

10) Co se vám vybaví pod slovem "SUPERWOMAN?"

Žena, která se nenechá odradit od svých cílů a jde si za svým. Ta, co nechce zůstat v komfortní zóně.

11) Na jakých akcích vás můžeme v nejbližší době potkat?

Zúčastnili jsme se akce Wedding festival (Malá Amerika) a čeká nás Dafff.  Jinak zatím nic neplánujeme. 

Vážení, blížíme se k úplnému konci. Už jste někdy navštívili Cupcakekárnu? Pokud ne, věříme, že vám tento článek nahnal sliny! Mimochodem, můžete si nás přidat i na sociálních sítích, kde vám žádné novinky neutečou! Těšíme se na vás na Facebooku a Instagramu. 

Rozhovor s Martinem a Margitou

Milí čtenáři,

máte rádi sushi? Ne? Možná je chyba právě v tom, že jste napoprvé neochutnali kvalitní a dobře udělané sushi. A pokud ano, tak jste ho možná ochutnali právě u Martina a Margity, kteří se rozhodli v tomto oboru podnikat. K podnikání je inspirovala láska k jídlu a touha naučit se dělat sushi tak, jako profesionálové. To se jim (jak už můžete předpokládat) podařilo a zrealizovali svou myšlenku:

"vytvoření online prostředí, kde se budou scházet stejní nadšenci, jako jsme my dva."  - uvedli na svých webových stránkách 

Martin a Margita

1) Co tě přivedlo začít podnikat a jaké byli tvoje začátky?

Martin: Vždycky jsem chtěl podnikat, budovat si něco svého, podle mých představ. Práce v korporátech mě nenaplňovala, po půl roce data entry v open spacu jsem se na dalšího půl roku musel jet „vyvětrat“ do Kanady.

Margita: Martin sushi propadl už dávno na cestách v Kanadě a naučil mě mu propadnout taky. Stěžejní je, když zkusíte poprvé špatné sushi, potom si můžete myslet o tomto neuvěřitelně úžasném jídle, že sushi není nic pro vás, ale v tom se mýlíte (moje vlastní zkušenost).

2) Jaké byly reakce vašeho okolí, když jste začali podnikat?

Martin: Velká podpora ze strany rodiny a kamarádů, čehož si moc vážím.

3)  Proč jsme si zrovna vybrali tento obor podnikání?

Martin: Jídlo je moje jedna velká záliba. Sushi, japonská a asijská kuchyně je moje nejoblíbenější.

Margita: Začali jsme sushi připravovat doma pravidelně a vyzkoušeli i kurz. Chtěli jsme se sushi naučit jako profesionálové a také jsme si řekli, že to dokážeme dělat líp. Naplňuje mě pocit, že zákazníkovi předáte něco nového, o co má opravdový zájem, a je s vaším produktem spokojený. Týká se to třeba kurzů sushi, které máme teď díky velkému zájmu velmi často.

Nyní se zaměříme pouze na Margitu, protože je přece Superwoman! 

Martin má certifikát přímo ze Singapuru.

4) Kam bys chtěla do budoucna směřovat své podnikání?

Asijská kuchyně mě hrozně chytla. Teď se zaměřujeme na japonskou, ale velké ambice vkládáme do blogu o asijském jídle a kultuře zaměřeného nejen na Brno, takže se máte na co těšit :)

5) Jakým způsobem odpočíváš?

Když je čas, pustíme si nějaký dobrý film. Negativní náladu, myšlenky a ostatní starosti filtrujeme sportem.

6) Jak se motivuješ?

Motivaci nalézám ve faktu, že když to neudělám teď, bude mě to stále pronásledovat. Snažím se prostě abstinovat v prokrastinaci.

7) Jaké je tvoje osobní motto?

Nemám osobní motto, ale snažím se vždy věci dělat podle nejlepšího vědomí a svědomí.

8) Co si představuješ pod slovem SUPERWOMEN?

Každá umíme něco jiného, někdo líp někdo hůř, a baví nás něco jiného, jsme úplně jiné. Většina žen už jsou superženami. Zvládat business nebo náročnou práci, děti, domácnost, potřeby seberealizace, mezilidské vztahy, vizáž a ostatní, to není jen tak. 

9) Akce, které plánuješ nebo na kterých tě můžeme vidět?

V březnu proběhnou dvě degustace japonské kuchyně, a to v bistru Friends a ve vinárně Degu na Anenské. Mezitím budeme o víkendech na Foodparku a kurzech sushi, které pořádáme v Zóně 59. V dalších měsících plánujeme spoustu akcí, stačí nás sledovat na naší stránce na facebooku a všechny super novinky se včas dozvíte.

Margita je specialistka na uramaki neboli California roll.

Veronika Kašáková - rozhovor

Se ženou, která si prošla těžkým dětstvím, jste se už seznámili. Po tom, co svá mladá léta musela nedobrovolně prožít v dětském domově, postavila se na vlastní nohy a z toho, co zažila, se snaží vytížit maximum. To maximum nevěnuje sobě, ale ostatním dětem, které osud zavedl tam, odkud v osmnácti letech odejdou. Více informací o této Superwoman najdete v našem dřívějším článku. Nyní ji pojďme poznat po té stránce profesionální.

Veronika Kašáková

1) Domníváte se, že existuje rozdíl v tom, jak k podnikání přistupují ženy a muži?

Je to individuální, myslím si, že je to o člověku jako takovém - záleží na jeho povaze, na tom jaký je člověk, s čím do toho jde a proč. Nerozdělovala bych v dnešní době ženy a muže, myslím si, že ženy dokážou být stejně úspěšné jako muži. Dnešní doba je jiná a ženy dokážou být nejenom skvělé manželky a matky, ale mnohdy jsou lepšími byznysmenkami jak muži.

2) V čem se můžou ženy v podnikání navzájem inspirovat a motivovat?

Z osobní zkušenosti, kdy jsem se inspirovala svým mužem, bylo nejtěžší odkoukat "být tvrďák." Neuměla jsem říkat ne a každému jsem se snažila vyhovět na úkor sebe samé. Neuměla jsem si říct o honorář a stále byla "ta hodná." Naučila jsem se znát svou hodnotu, říkat a stát si za svými názory, naučila jsem se od muže říkat NE a nezhroutit se z prvního odmítnutí. Inspirovala jsem se jeho pohledem na svět a někdy je lepší dívat se na to mužským zrakem, my jsme dost citlivé a bereme si hodně věcí osobně, muži to neřeší. My si tvoříme domněnky a to nás brzdí.

Naopak muži by se od nás mohli učit pořádku, zvládat více věcí najednou, mít režim a řád. My jsme s tím začaly v kuchyni a ve výchově dětí a jen jsme to přetáhly do byznysu. Navzájem bychom se měli učit společně odpočívat a najít si čas na toho druhého.

3) Jak se motivujete Vy?

Hodně čtu motivující knihy, například Dale Carnegie, Brian Tracy, Napoelon Hill, Miguel Ruiz, Robin S. Sharma, Osho a spoustu dalších. Knihy mě vždy uklidní a zároveň něco nového naučí. Medituji a pracuji se starými vazbami, aby nás v přítomném okamžiku nebrzdily.

4) Kdy začít podnikat a co všechno zvážit, než se do podnikání ženy vrhnou?

Informovat se, debatovat, vyhledat mentora, zajímat se a nechat si poradit od spoustu lidí. Obklopit se jen lidmi, kteří jsou pozitivní a jsou podporou. Mít jasný stručný plán, jasný cíl a jasnou vizi. Ve chvíli, kdy je o tom žena přesvědčená, měla by vykročit vpřed a žádná překážka by ji neměla zlomit, naopak by ji měla motivovat k lepším výsledkům. Prostě se nezastavovat a tohle vesmír ocení - víru.

Veronika pracující s dětmi v dětském domově.

5) Jaké byli reakce okolí, když jste začala podnikat?

Než jsem začala cokoliv tvořit, zúžila jsem kruh lidí kolem sebe na minimum, jen na lidi mně blízké. Od nich byla zpětná vazba povzbudivá, stejně jako od fanoušků a lidí, kteří mě sledují. Jiná vazba mě nezajímá, jsem proti ní imunní a kolikrát se ke mně ani jiná nedostane. Nemyslím tím kritiku, ta je kolikrát důležitější než chvála, ale tu mi dají lidé, ke kterým vzhlížím a od kterých se učím, jsou to mí mentoři, mí koučové.

6) Jaké výhody podnikání má?

Nezávislost a uspořádání času dle svého. Nikdo Vám nešéfuje.

7) Jak slaďovat osobní život s podnikáním?

Vše jde, když má žena plán. Nezapomínám na odpočinek a na rodinu. 30% práce, 30% rodina a 30% já.

8) Co byste doporučila začínajícím podnikatelkám?

Věřte v sami sebe, ve své kvality, znejte svou hodnotu, a když Vás vyhodí dveřmi, vraťte se oknem. Dělám to tak pořád.

9) Jaký je Váš citát, který Vás inspiruje?

„Zkušenost není to, co člověka potká, ale co člověk udělá s tím, co ho potkalo.“

- Aldous Huxley

Něco na závěr:

Z vděčnosti se rodí úspěch! DĚKUJI, MILUJI, ODPOUŠTÍM A OMLOUVÁM SE.

"Učme se od nich, buďme zase jako oni, děti jsou naše budoucnost, naše zrcadla, naše radost... Láska bezpodmínečná."

- Veronika Kašáková 

Veronika Kašáková

Dámy a pánové,
nyní Vám představíme úžasnou ženu, která si prošla těžkým dětstvím, ale i přesto se dokázala dostat na přehlídková mola a stala se patronkou neziskové organizace, která pomáhá dětem v dětských domovech. Přečtěte si rozhovor s touto úspěšnou ženou a nechte se inspirovat jejím příběhem…

Veronika Kašáková je autorkou knihy Zpověď Z DĚCÁKU AŽ NA PŘEHLÍDKOVÁ MOLA, finalistkou České Miss 2014, aktivní patronkou neziskové organizace Nadání a dovednosti, a také koordinátorkou projektu Roadshow s Veronikou. Dále se věnuje modelingu, moderování a píše další knihu. Její dětství ji inspirovalo k tomu, aby se věnovala charitativním činnostem, kde se řídí jejím oblíbeným citátem: 

„Zkušenost není to, co člověka potká, ale co člověk udělá s tím, co ho potkalo.“

- Aldous Huxley

Společnost Nadání a dovednosti o. p. s. pomáhá mladým lidem z dětských domovů a pěstounských rodin s rozvojem jejich nadání a dovedností, se správným výběrem studia, s přípravou na profesní život a se vstupem na trh práce, aby po odchodu z domova plynule navázali na běžný život.

Projekt Roadshow s Veronikou motivuje mladé lidi formou jednodenního semináře k tomu, aby se již teď, kdy jsou v dětském domově, zajímali o to, co je čeká, až ho opustí. Aby byli připraveni na samostatný život a neocitli se po odchodu z domova bez práce, bydlení a bez informací, jak se postavit na vlastní nohy. Cílem projektu je v průběhu 3 let navštívit 139 dětských domovů, seznámit v nich děti s možnostmi využití pomoci neziskovek a připravit je na jejich cestu k samostatnosti dříve, než se jednou ocitnou za branami domovů, bez informací a bez možnosti se vrátit. 

Nyní každý týden pracuje s dětmi z dětských domovů, inspiruje je, motivuje je a předává jim své zkušenosti. Předává víru v sebe, lásku a odpuštění. Jednodenní seminář tak v dětech vzbuzuje naději, že můžou žít kvalitní životy. 

O této Superwoman rozhodně ještě uslyšíte, a to i na našem blogu, kde s ní v blízkých dnech vyjde rozhovor.

Veronika Kašáková

Zuzana Lišková - rozhovor

V dřívějším článku jste si mohli přečíst příběh Zuzky Liškové, úspěšné kosmetické poradkyně. Mohli jste se přesvědčit o tom, že je třeba si řádně uvědomit, co (ne)chcete dělat, co vás (ne)baví a co vás (ne)naplňuje. Po zhodnocení těchto aspektů už jen zbývá jeden jediný krok - rozhodnutí. Zuzčiny odpovědi na následující rozhovor Vám pomohou ujasnit si pohled na podnikání žen a na vše, co je s tím spojené.

1) Domníváte se, že existují rozdíly v tom, jak k podnikání přistupují muži a ženy?

To nemohu jednoznačně říct, vše je totiž o lidech a o jejich názorech a přístupu. Myslím ale, že ženy se ze začátku někdy bojí přiznat okolí, že začala podnikat, aby je ostatní nepomluvili. Je to i nejspíš způsobeno tím, že ženy jako podnikatelky nejsou ještě tolik respektovány, jako muži. Ale tento trend, kdy žena začne podnikat, se naštěstí neustále rozšiřuje.

Naopak si myslím, že muži jsou na to ihned hrdí a rozkřikují to na všechny strany, což je správný přístup každého podnikatele.

2) V čem se můžou ženy v podnikání navzájem inspirovat a motivovat?

Dle mého názoru úplně ve všem. Každý máme jiné životní příběhy, postupy a mnoho dalšího. Zkrátka, každá jsme originální. Proto, pokud si nejste jistá cestou podnikatelky nebo podnikáte a ať se Vám zrovna daří nebo ne, tak mluvte s ostatními podnikatelkami! Nikdy totiž nevíte čí životní příběh nebo samotná žena Vás natolik inspiruje, že si řeknete: '' Tohle mi za to stojí!''

3) Jak se motivujete Vy?

Motivuji se hlavně tím, že mě moje práce baví a že už se nikdy nechci vrátit do statusu řadového zaměstnance, kdy pracuji pro sen někoho jiného. Já chci pracovat pro sebe a svůj sen!

4) Kdy začít podnikat a co všechno by měly ženy zvážit, než začnou?

Myslím, že úplně nejdůležitější je to, že když už se rozhodnete podnikat, tak aby Vás to bavilo a měla k tomu nějaký vztah. Protože potom Vám podnikání nepřijde jako práce, ale jako zábava, za kterou ještě dostáváte peníze.

5) A kdy začít podnikat?

Kdykoliv! Je to úplně jedno kdy začnete, ale důležité je, že opravdu začnete! Věřte, že hodně Vašich známých a příbuzných Vám to budou rozmlouvat, že je to hloupost, že se Vám stejně dařit nebude atd. Neposlouchej te je! Pokud opravdu vnitřně cítíte, že to tak chcete, tak to prostě udělejte! 

Rodina Vás většinou bude odrazovat proto, že se o Vás bojí, aby se Vám dařilo. Známí Vás možná nebudou podporovat proto, že Vám ani nepřejí, abyste uspěla. Víte proč? Protože nechtějí, abyste byli lepší než oni a závidí Vám, že Vy jste udělala jiný krok než ostatní.

Proto se obklopujte lidmi, kteří také podnikají, ať už ve stejném oboru nebo v jiném. Oni totiž chápou podstatu kroku, který jste se rozhodla udělat – vystoupit z řady.

Zuzana Lišková

6) Jaké byly reakce okolí, když jste začala podnikat?

Přítel mě relativně podporoval, i když mu to ze začátku nebylo moc pochuti. Ale když viděl jak chodím jako zaměstnanec ze své práce domů po psychické stránce úplně vyřízená a ve svém volném čase  neustále neřeším nic jiného, než co je v práci za problémy, nakonec mi tuto variantu – abych začala podnikat, navrhnul sám.

Ze strany mého tatínka už to bylo poněkud horší. Promlouval mi do duše, abych nevystupovala z řady, byla zaměstnaná a byla ráda že mám práci – protože takhle je to normální. Pak ale zjistil, že si do toho opravdu mluvit nenechám a budu si dělat to co chci, takže teď už se o mé práci ani tak nebavíme. 

Moje maminka měla opačný názor, podporovala mě. Nejvíce se ale pochopitelně bála, aby se mi dařilo. Kdykoliv může tak mě doporučí dál a pomáhá mi. Myslím, že je to hlavně z toho důvodu, že před pár lety se taky pokoušela podnikat, sice okrajově, ale zkusila. Jenže potom otěhotněla a nějak z toho vypadla...

7) Jaké výhody podnikání má?

Můžete si práci zařídit podle toho, kdy potřebujete, jste závislá jen sama na sobě. Nemluvě o osobnostním rozvoji, kterým v průběhu podnikání procházíte. Protože při podnikání zažíváte tzv. Vysokou školu osobnosti.

8) Jak slaďovat osobní život s podnikáním?

Hodně se stává, že pokud začnete podnikat, nemyslíte na nic jiného než na to, abyste práce udělali co nejvíce a myslíte na práci od rána do večera, ale tohle je špatně. Člověk není stroj a potřebuje občas taky vypnout, myslet na něco jiného a načerpat energii. Proto je nejlepší naplánovat aktivity dopředu a vymezit si čas na podnikání a na osobní život, jako je třeba partner, nebo jiné koníčky, které nesouvisí s podnikáním a co nejvíce tento rozvrh dodržovat. Jakmile totiž budete neustále od rána do večera v práci (pokud nejste workoholik), tak se z toho můžete složit. A když nemáte čas sama na sebe, tak děláte něco špatně...

9) Co byste doporučila začínajícím podnikatelkám?

Nebojte se začít! Není důvod se bát. Pak totiž můžete litovat toho, že jste to nikdy nezkusila.

Začátky možná budou pro někoho těžké, ale pokud budete dělat vše pro to, abyste byla nejlepší, věřte, že se to časem vyplatí! A hlavně se nikdy nevzdávejte! Nikdy totiž nevíte, jaký krůček jste byla od Vašeho úspěchu. A i negativní dny, kdy se Vám třeba nedaří nebo to není až tolik podle Vašich představ jsou k něčemu dobré. Vezměte si z toho zpětnou vazbu a poučte se z Vašich chyb. Ale hlavně to nikdy nevzdávejte!

Napište si své vize a důvody proč chcete podnikat a neustále si je připomínejte. A když říkám neustále, tak tím myslím několikrát denně! Teprve pak tomu všemu začnete opravdu věřit.

10) Jaký je váš citát, který vás inspiruje?

"Být realistický je nejběžnější cesta k tuctovosti a k té není důvod!''

 - Will Smith.

Něco na závěr:

Úspěchy se nedějí náhodou, jsou výsledkem Vašeho přístupu! Proto nepřemýšlejte nad tím, že něco uděláte. Prostě to udělejte!

Zuzana Lišková

Milí čtenáři,

nyní k Vám putuje příběh, který je typickým důkazem toho, že stát se úspěšnou ženou a podnikatelkou se můžete stát kdykoliv, i za pomoci náhod života. My, ženy, máme tolik předsudků, že bychom je nespočítali ani na všech prstech končetin, které máme. Jednou to jsou velké boky, podruhé velký nos a potřetí třeba problematická pleť. A ten třetí předsudek byl pro Zuzanu právě ten klíčový. Pojďme se podívat na příběh této úspěšné ženy.

"Vystudovala jsem SŠ informatiky a spojů v Brně obor Poštovní a peněžní služby. Ihned po maturitě jsem nastoupila jako přepážková pracovnice.

První změna nastala, když jsem se díky poště opět setkala se svoji bývalou trenérkou aerobiku Jitkou, která byla ředitelkou SVČ, kde vedla kroužek aerobiku. Dala mi možnost pomáhat jí s vedením tréninků, jelikož věděla, že je to moje srdcová záležitost. Po čase jsem si udělala kurz Instruktora aerobiku a začala jsem si uvědomovat, že pošta nebude až tak úplně to, co bych chtěla v životě dělat.

Další změna, která se vyskytla byla (celkem zásadní změna, která ovlivnila celý můj život), když mi moje kamarádka věnovala Hodinku krásy v poradenství v péči o pleť od kosmetické poradkyně Mary Kay. A jelikož jsem měla od malička opravdu velké trápení se svoji péčí o pleť, tak jsem se to uvítala a této Hodinky krásy se zúčastnila a rozhodla se, že tuto kosmetiku zkusím používat. 

Práce na poště mě celkem i bavila, ale opravdu jen chvíli. A to bylo do té doby, dokud jsem nezjistila, že ať udělám co udělám, je stejně všechno špatně, proto jsem hledala něco jiného. 

Jednoho dne mi moje kosmetická poradkyně nabídla příležitost být součástí této firmy, kdy se můžu jen podívat jestli by mě tato práce zaujala a když ne, tak se nic neděje. Tak jsem si řekla: "proč ne?!" Celkem to šlo a začalo mě to i bavit. Jenže při kole čtyř prací, což byl aerobik, pošta, prodlužování řas a Mary Kay to už moc nešlo utáhnout. Osudovým dnem se mi stalo školení, kdy jsem poslouchala jiné ženy, které se rozhodly a daly tomu příležitost pracovat v Mary Kay a pomáhat ostatním ženám naplno. Přišla jsem domů a byla jsem si naprosto jistá, že chci z pošty odejít a pracovat jako kosmetická poradkyně. Překvapila mě reakce mého přítele, který se mnou souhlasil. 

Musím říct, že od té doby, co jsem se rozhodla podnikat, se mi život, moje sebevědomí a celkové myšlení naprosto přetočilo o 180°, ale tím správným směrem. Jsem nesmírně ráda a hrdá na sebe, že jsem tomu dala možnost a objevila to, pro co chci žít a co mě naplňuje. Ano, vystoupila jsem z řady a už bych to nikdy za nic nevyměnila!"

Zuzana Lišková

Veronika Hvízdalová

Milí čtenáři,

v následujících řádcích se skrývá síla nápadu, díky kterému právě čtete tento blog, znáte myšlenku komunity a komunitu jako takovou. V řádcích se ukrývá příběh ženy, jejichž nápad byl prostý a nebála se ho zrealizovat. Je to příběh Veroniky Hvízdalové, zakladatelky Superwomen.

"Nikdy jsem se nechtěla od rána do večera honit za prací. Proto myšlenka podnikat po bakaláři začala vítězit nad dalším studiem. V tu dobu jsem hodně přemýšlela nad tím, zda další dva roky studovat a běhat po brigádách, nebo něco změnit. Největší impuls přišel během léta, když jsem pochopila, že už takový život nechci žít další dva roky. Naštěstí v tu dobu byli kolem mě lidé, kteří mě chápali a umožnili mi začít podnikat. Za dobu co jsem ve firmě, jsem se neskutečně osobnostně změnila, rozvinuly se moje prezentační dovednosti a poslední dobou si začínám kolem sebe tvořit prostředí, které mě baví a naplňuje. Už se hrozně těším až tyto zkušenosti a možnosti předám dalším lidem. Začátky však nejsou nikdy lehké. Nejtěžší bylo, ale pořád také je, převzít sám za sebe zodpovědnost a zbavit se negativního okolí. V neposlední řadě je také důležitá práce na sobě. 

Myšlenka SuperWomen přišla v době, kdy jsem se hodně rozhodovala co dál. Je to moje dítě, moje myšlenka, můj nápad, který díky skvělým lidem bude něco velkého a dospělého."

 

Verča je SUPER!